| Každé výročí je určitou příležitostí podívat se na události z dob minulých, které výrazně ovlivnily směřování společnosti či alespoň jejích částí, novým pohledem, potvrzujícím jejich aktuálnost i pro současníky. Poskytuje rovněž možnost pro srovnání jak hodnotového zakotvení, tak i jeho
postojového uchopení. Rok 2013, v němž jsme si připomněli 1150 let od příchodu cyrilometodějské misie na Velkou Moravu, takovou příležitostí rozhodně byl. Právě na Velké Moravě se začaly psát
(zcela nové) dějiny slovanských národů. Odtud, od západních Slovanů, se křesťanství rozšířilo nejprve ke Slovanům jižním, posléze těm severním a nakonec i ke Slovanům východním. Tato mise měla obrovský dosah nejen teritoriální, ale též kulturní (např. slovesnost, písemnictví, architektura, právní systém); avšak především ovlivnila a stále ovlivňuje (přímo i nepřímo) životní hodnoty a postoje
celých generací.
Šíře cyrilometodějské problematiky jen stěží umožňuje postihnout všechny aspekty, kterých se týká. V minulých dobách se cíleně (až ideologizovaně) zdůrazňovaly především ty kulturní. Nyní je již bez omezení možné zaměřit se na prakticky kterýkoli z nich – to se stalo spíše doménou vědců a specializovaných publikací. Co je však toto výročí schopno nabídnout běžnému člověku, který nutně nemusí (a zdaleka ani nechce) být odborníkem? Snad všichni lidé jsou schopni nechat se oslovit i uchvátit krásou, rozhodná (a rozumná) většina si též ráda nechá rozšířit obzory poznání. Proto
byl zvolen formát „syntetizující“ (čili doslova rozdílné projevy a jejich prohlášení spojující) estetiku i ponaučení, jenž vychází vstříc antropologickým danostem člověka v podobě smyslu pro krásu i rozumnosti.
Slovo a obraz – dvě zcela svébytné a plnohodnotné skutečnosti, z nichž každá promlouvá svým vlastním jazykem.
|
