| Výstavu připravilo historické oddělení k blížícímu se stoletému výročí počátku Velké války. Autoři vybrali jako hlavní téma výstavy soubory fotografií dvou rokycanských osobností, kterým jsou věnovány panely s biografickými informacemi:
Ing. Jaroslav Bílý byl před válkou inženýrem v železárnách Františka Hirsche v Rokycanech. Sloužil jako mnoho dalších inženýrů z Čech u c. a k. námořnictva v Pule a v Terstu.
Ing. Bílý, který se stal po smrti zakladatele muzea Dr. Bohuslava Horáka v Osvětimi v roce 1942 jeho správcem, předal do muzejních sbírek velké soubory snímků a alb z období války.
Kompletoval také některá alba fotografií z bojů v Karpatech a v Itálii, kterých se ale osobně nezúčastnil. Ojediněle doplnil svá tematická alba dobovými pohlednicemi.
Značná část výstavy je věnována fotografiím Ing. Bílého, které návštěvníkům přibližují přístav Pulu a vojenskou infrastrukturu – námořní arzenál a doky, typy a vlastnosti různých válečných lodí a také činy c. a k. námořních letců. Tyto fotografie nejsou typickým tématem výstav o Velké válce a měly by oslovit zájemce o vojenskou historii.
Další oddíl výstavy z alb Ing. Bílého ilustruje boje v Karpatech a v Haliči v letech 1914–1915 a boje v Itálii.
Lékař a fotoamatér MUDr. Konrád Kurz byl německé národnosti a sloužil ve válce jako vrchní lékař. Po válce praktikoval v Jihlavě a v Rokycanech.
Soubory fotografií Konráda Kurze dokumentují válku na východní frontě. Na výstavu byl zařazen výběr z více než 200 dochovaných snímků – vojáci v blátě zákopů, na odpočinku v improvizovaných úkrytech i na pohřbu svých mrtvých kamarádů.
Vzhledem k tomu že fotografie jsou náchylné na teplo, světlo a vlhkost, velký počet snímků byl pořízen v malých rozměrech (4,5 x 4,5 cm) anebo nalepen v albech, byly veškeré vystavené snímky digitalizovány a vytištěny zvětšené, na panelech navržených pomocí programu Microsoft Office Publisher.
Doplňkem výstavy jsou fotografie některých místních účastníků války, mezi nimi továrníka Františka Hirsche mladšího, pplk. Viléma Friedricha, pozdějšího donátora a mecenáše muzea. Jsou zastoupeni také někteří ruští a italští legionáři z Rokycanska. Výstavu obohacují také ukázky pohlednic a dopisů z fronty a ze zajetí dvou účastníků války a výběr trojrozměrných dobových předmětů. Ten zahrnuje některé zbraně, válečná vyznamenání a součásti stejnokrojů či předměty vyrobené válečnými zajatci a předměty, které ilustrují tvrdý život těch, kteří ve válečných letech zůstali v Rokycanech.
Doprovodný text se opírá o kroniky obcí na Rokycansku a městské kroniky. Přibližuje reakce obyvatelstva na zprávu o mobilizaci v roce 1914 a postoje obyvatelstva ve válce. Jsou zmíněna některá opatření veřejné správy, sbírky kovů, rekvizice zvonů z rokycanských kostelů. Návštěvník se také dozví o hořkém boji o přežití obyvatelstva v časech nouze a o dopadu na morálku a sociální cítění lidí.
Výstava je adresována zejména obyvatelům Rokycan a Rokycanska, kteří se zajímají o první světovou válku a vzpomínají na své předky jakožto účastníky války, a kteří oslovují muzeum s badatelskými dotazy, nebo přímo přispěli materiály k výstavě z vlastních sbírek.
|
