| Josef Führich proslul jako jeden z předních protagonistů proměn české výtvarné scény 1. poloviny 19. století, jako přední představitel římského nazarénského kroužku a později jako profesor vídeňské akademie. Výstava ho představuje především z hlediska jeho českého zázemí. Jeho česko-německé kořeny a pozdější odchod do rakouské metropole jej nadlouho vyřadily z českých dějin umění, přestože právě toto jeho rozpětí z něj činí významnou postavu ilustrující způsoby malířského školení a vývoje v 19. století ve střední Evropě. Specifickými momenty jeho osobního vývoje jsou jeho hluboké zakotvení v rodném kraji, aktivní podíl na pražském uměleckém životě ve 20. letech 19. století a osobitá syntéza těchto předpokladů s nazarenismem, jakožto dobově aktuálním malířským směrem, k němuž se ve svém zralém období přiklonil a u něhož již setrval.
Význam uskutečnění výstavy spočívá v bližším poznání života a díla významného česko-německého malíře, jehož význam nebyl dosud zejména v českém prostředí dostatečně doceněn; ve zkoumání vazeb mezi česko-německými pohraničními oblastmi na počátku 19. století; v přispění ke zhodnocení komplexnosti středoevropských kulturních styků 19. století; v podpoře zájmu o osobnost středoevropského významu; v podnícení k diskusi o otázkách středoevropského umění 19. století (recepce rané německé romantiky, formování nazarenismu, aktuální otázky umělecké kritiky a tvorby v 19. století). Na tuto část naváže také chystaná konference. Vzhledem k tomu, že se Führich aktivně angažoval v dobovém uměleckém dění (nazarenismus, formování náboženské malby 2. poloviny 19. století) v Čechách a posléze v Rakousku, je poznání jeho osobnosti klíčové i z hlediska zahraničních kolegů, zabývajících se tímto obdobím a především nazarenismem, který je v poslední době na evropské úrovni středem intenzivního badatelského zájmu. Výstava dále pomáhá začlenit regionálně vnímaná díla do nadnárodní geohistorie dějin umění 19. století a zhodnotit dosud podceňovaná umělecká díla, což eventuelně přispěje k jejich budoucí ochraně. Je také impulsem k dalšímu zkoumání vývoje náboženské malby v Čechách v 19. století.
Výstava je členěna do 9 kapitol s hutným slovním komentářem. Jako doplněk pro lepší pochopení dobové atmosféry jsou zařazeny citáty z autorovy korespondence, dobového tisku nebo jeho životopisu. Všechny texty jsou přeloženy do angličtiny. Součástí výstavy je tzv. „dětská“ trasa.
Kromě obsahového významu výstavy je nutné upozornit na grafický vizuál celé výstavy i publikace, která k výstavě vyšla. Zcela moderní pojetí posunulo jak výstavu, tak vnímání tvorby Josefa Führicha do zcela nové úrovně. Tvorba označována jako konzervativní se tak najednou přiblížila divákovi 21. století a jeho vnímání. Protiklad neotřelého a výrazného grafického řešení a malby počátku 19. století vytváří lehké napětí, které pomáhá najít cestu k tvorbě Josefa Führicha i mladé generaci. Výsledkem je, že výstava umění 19. století nemusí vypadat jako z 19. století.
Lze také zmínit, že tento výstavní projekt se umístil na skvělém třetím místě mezi všemi podpořenými výstavami v rámci grantového řízení Ministerstva kultury ČR pro rok 2014.
|
