| Název projektu „Kdo jsou lidé na Hlučínsku“ napovídá, že v centru jeho pozornosti stojí člověk regionu, ve kterém historické události těžce zasáhly do života jednotlivců i celých rodin. Hlučínsko prošlo ve svém vývoji specifickou vývojovou cestou. Po nástupu Marie Terezie na trůn bylo spolu s větší částí Slezska odtrženo od českých zemí, v letech 1742–1920 přináleželo Prusku a až v roce 1920 se stalo součástí Československa. Prvorepubliková snaha o integraci byla přerušena válečnou mezihrou 1938, resp. 1939–1945, kdy bylo Hlučínsko znovu přímou součástí Německa. V důsledku toho byla povolána do zbraně čtvrtina obyvatelstva. Na region bylo po válce nahlíženo prizmatem spoluúčasti na straně nepřítele a snahou vládnoucí garnitury bylo potlačit jeho specifické rysy a vše, co tuto minulost připomínalo. Válečné a především poválečné události region těžce poznamenaly a mocně zasáhly do životních osudů rodin. Navzdory tragické historické zkušenosti si region dodnes uchoval díky silnému patriotismu svou jedinečnou identitu.
Úsilí muzea se již od svého založení v lednu 2005 soustředí na cíl komplexně zachytit, zdokumentovat a nezaujatě interpretovat dějiny tohoto regionu a jeho kulturní specifika. Ačkoliv současné muzeum navazuje na tradici svého předchůdce (Okresní muzeum v Hlučíně zrušené v roce 1962, jehož sbírky byly delimitovány do Slezského muzea v Opavě), vzniklo toto muzeum de facto od nuly. Snaze o seriózní rehabilitaci regionu a jeho historické paměti formou stálé expozice, kterou Hlučínsko naléhavě již léta potřebovalo, předcházela nejen dlouhá cesta postupného vytváření sbírek s hledáním vhodného prostoru pro jejich prezentaci a důstojnou komunikaci s návštěvníkem, ale i debata nad vhodnou formou její koncepce.
Zcela zásadním zlomem bylo založení spolku "Společnosti přátel Muzea Hlučínska“ v roce 2010. Několik desítek nadšených dobrovolníků z celého Hlučínska se aktivně zapojilo do podpory činnosti muzea. Díky nim se daří intenzivně a systematicky sbírat nejrůznější podklady pro další rozvoj muzea (fotografie, osobní dokumenty, sbírkové předměty atd.). Stěžejní roli sehrálo navázání důvěry s desítkami (dnes již okolo sta) pamětníků, kteří byli ochotni poskytnout muzeu rozhovory, které byly zaznamenány, a vytvořil se tak bohatý studijní materiál obsahující stovky hodin nafilmovaných autentických vzpomínek na dobu první republiky, 2. sv. války a poválečného období včetně kolektivizace, tedy epoch, které zásadním způsobem ovlivnily charakter tohoto regionu.
Tato snaha vyústila ve vytvoření moderní stálé expozice a otevření muzejní badatelny. Expozice využívá tradiční formy prezentace i multimediální techniku. Křivolaká venkovní stěna představuje časovou osu včetně historických zvratů zásadních pro region. V přízemí hospodářské budovy je region představen v 6 tématech – Hranice, Války, Správa území, Rodina, Ekonomika a Identita, které tvoří faktografické jádro. Každé téma provází a rozvíjí krátký stylizovaný filmový dokument, na kterém se podílelo přes dvě sta dobrovolníků-komparsistů. Podkrovní část se nazývá „Paměť národa“. Ústředním tématem jsou konkrétní životní příběhy a osudy obyčejných lidí. Devět životních příběhů reprezentantů typických hlučínských profesí či modelových osudů a 40-timinutový film autentických výpovědí pamětníků.
Součástí projektu bylo vytvoření muzejní badatelny. Mimo studia pramenů a regionální literatury badatelna nabízí digitální virtuální muzeum s fotoprezentací exponátů muzea a s elektronickou databází všech možných informací o Hlučínsku a především všechny dosud natočené a průběžně dále nahrávané výpovědi pamětníků. Velkou předností tohoto systému je jeho permanentní otevřenost pro získávání nových informací a jeho inovace.
Celková částka na vytvoření expozice a badatelny činila cca 9 milionů korun a z ní bylo bezmála 8 milionů zaplaceno z dotace regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko.
|
