| Výstava představila neprávem opomíjenou kapitolu brněnského kulturního života a seznámila návštěvníky s existencí Brněnského Devětsilu, celým názvem „Brněnský Devětsil, svaz pro propagaci a tvorbu novodobé činné kultury“. Jedná se o nepříliš známou a poměrně málo zpracovanou kapitolu brněnské historie, která má pozoruhodný evropský přesah. Krátká činnost Brněnského Devětsilu, ohraničená léty 1923–1927, nepředstavovala pouze úzce vymezenou regionální aktivitu, ale byla i důležitým počinem v širším poli moderní kultury. To ukázaly také některé z exponátů – například dopisy Charlese Chaplina a Douglase Fairbankse, kteří přijali čestné členství v Brněnském Devětsilu.
K největším úspěchům bezesporu patřilo vydávání mezinárodní revue Pásmo. Na její redakci byla napojena korespondenční síť vazeb s nejvýznamnějšími představiteli evropského avantgardního hnutí. Pozoruhodnou kapitolu Brněnského Devětsilu tvoří rovněž činnost vizionářského skladatele, pianisty, ale také svérázného malíře a scénografa Miroslava Ponce. V neposlední řadě lze také zmínit organizování společenských zábavných akcí, jako byly pravidelné „eight o’clocky“ a „excentrický karneval umělců“, naplňující avantgardní krédo o umění, které „přestane být uměním“.
Zjevným důvodem, proč byla spolku doposud věnována jen malá pozornost ze strany „tradičních“ dějin umění, je zacílení na aktivity spojené s reálným životem a nikoliv primárně na „hmotná“ umělecká díla. Činnost Brněnského Devětsilu spočívala v efemerních projevech vymezujících se vůči institucionalizaci umění. Zejména v pořádání pravidelných cyklů odborných přednášek na nejrůznější témata týkající se nového umění, divadla, politiky, propagace nové kultury a v organizování spolkového života.
Výstava je tak určitým druhem rehabilitace významné kapitoly kulturních dějin.
|