| Kniha je z velké části koncipováno jako osobní deník, který zachycuje dramatické události let 1938–1947, s přesahem do roku 1968. V mnoha ohledech se přitom nejedná o klasický deník, spíše jde o formu vzpomínek. V nich se prolínají pasáže nahlížející na velké historické události, pasáže vzpomínek na charakter města Třebíče a samotný komentovaný deník z roku 1945. Struktura knihy začíná pohledem na Třebíč, přičemž autorka pokračuje vzpomínkami na období let 1938–1945. Ke slovu se dostává jak charakter postavení rodu Valdštejnů na Třebíči, tak historické události, jako např. tragédie holocaustu třebíčských Židů. Na tuto část navazuje již bezprostředně tzv. „deník“, který obsahuje zápisky mezi 7. květnem a 17. zářím 1945. Konečná podoba textu této části vznikla na základě dobových poznámek Anny Marie Waldstein-Wartenberg, ke kterým ovšem v procesu přepisu připojila průběžně komentáře, názory a vysvětlení. Následně líčí autorka pobyt rodiny v Rakousku, přes Pressbaum po vídeňské zakotvení. Další část vzpomínek představuje jednotlivé členy užší rodiny, otce, matku a sourozence, včetně pohledu na vlastní osud. Před závěrem se autorka ohlíží za historickými přelomy let 1956 a situací v Maďarsku a rokem 1968 a československými událostmi. Nakonec se pak věnuje popisu klíčových míst spojených s životem rodiny – především Třebíče a Boroviny, ale i chorvatského letního sídla. Jak je zřejmé ze stručného představení obsahu, jedná se o několik relativně nezávislých celků, které skládají a spoluvytvářejí obraz života autorky, ale i Třebíče a obecně charakteru středoevropského prostoru v bouřlivé polovině 20. století.
Jedná se o originální pohled na to, čím česká společnost prošla od konce 30. let minulého století a jak se proměnila, poznamenaná válečnými událostmi a nacistickou okupací.
|
