| Litoměřický biskup Antonín Ludvík Frind (biskupem v letech 1879–1881) povolal do Litoměřic Vinzenze Luksche, který vznik Diecézního muzea inicioval. Založení muzea bylo oficiálně publikováno 3. září 1885 v diecézním věstníku Consistorial-Currende, čímž bylo založeno nejstarší diecézní muzeum v Rakousku-Uhersku, a to již za následovníka Antonína Ludvíka Frinda, Emanuela Jana Schöbela (biskupem v letech 1882–1909). Náplní Diecézního muzea nebylo pouze sbírat, zachraňovat a uchovávat umělecká díla, ale umožnit jejich odborné studium. Muzeu byly vyhrazeny prostory v západním křídle biskupské rezidence, v bezprostřední blízkosti proslulé biskupské knihovny. Vycházel „muzejní časopis“ Mittheilungen aus dem Diözesan-Museum. Akviziční činností se podařilo shromáždit přibližně 250 uměleckých děl a uměleckořemeslných artefaktů. V roce 1892 byl na podporu muzea založen Spolek litoměřického diecézního muzea a Vinzenz Luksch se stal jeho předsedou. Následující období je možné charakterizovat jako období jisté stagnace, i když akvizice, realizované ve zmíněném období, nebyly rozhodně druhořadé. Když v roce 1920 Vinzenz Luksch zemřel, jeho nástupcem se na krátkou dobu stal Gustav Mattauch (do 1923). Spolek vykonával svoji činnost až do roku 1933. O sbírky Diecézního muzea se začalo intenzivně zajímat Městské muzeum (dnes Oblastní muzeum v Litoměřicích), které navrhlo jejich umístění do bývalé budovy litoměřické radnice na hlavním náměstí, kde sídlilo. Další institucí, která se o muzeum zajímala, byla Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění. V dějinách Diecézního muzea byl přelomový rok 1940, kdy byly jeho sbírky převezeny do depozitářů litoměřického muzea. |
