| Kromě malého okruhu odborníků na umění 18. století bylo jméno Filip Leubner dosud stejně málo pojmem, jako byl kraj na Lužické Nise vnímán jako kraj umění baroka. Avšak naši pozornost si zaslouží nejenom Leubner, ale i specifika regionálních dějin umění v historickém kontextu druhé poloviny 18. století. Výstava i stejnojmenná publikace představuje Filipa Leubnera v širokém umělecko-historickém kontextu a vzájemných souvislostech, méně z hlediska životopisného. Ještě na počátku 20. století bylo časté, že v uměleckohistorické literatuře byly baroko a barokní kultura odmítány. V současné době je již těmto tématům věnován velkým prostor a na barokní umění se pohlíží s velkým respektem. Určitý odstup je nyní uplatňován vůči pozdnímu baroku. Jedním z cílů výstavy a doprovodné publikace je napomoci tomu, aby pozdní barok na Lužické Nise byl objeven jako umění, které představuje podzim baroka se vší nádherou náležící tomuto ročnímu období, v němž barokní kultura proniká k širším vrstvám obyvatelstva a daná oblast se stává samostatným a umělecky tvůrčím střediskem. V rámci vymezené oblasti se nabízí také vidět barokní tvarosloví jako jedinečný mezinárodní česko-německý „jazyk“. Jeho zkoumáním se tak zařazujeme ke komplexnímu kulturnímu průzkumu dané oblasti v druhé polovině 18. století. Cílem výstavy, která je první výstavou tohoto malíře vůbec, je přispět k tomu, aby pozdněbarokní regionální umění bylo navráceno do obecného povědomí a aby náboženské obrazy i sochy byly nově nahlíženy v optice uměleckých děl. Výstavu provázejí rozšířené popisky v česko-německé mutaci.
Exponáty zapůjčily Národní galerie v Praze, Městská muzea v Žitavě, Biskupství litoměřické a Severočeské muzeum v Liberci. Repríza výstavy se uskuteční v Městských muzeích v Žitavě (19. 3.–5. 6. 2016). |
