| Pořízení uměleckých památek gotiky a renesance, které se v Krušných horách dochovaly, bylo různými způsoby spojeno s horní činností. Dolování nerostného bohatství se stalo dynamickým faktorem pro rozvoj krušnohorských měst a městeček, do jejichž podoby významně zasáhla zejména stříbrná horečka v Jáchymově, probíhající v závěru 15. a v první polovině 16. století. Z dolování vzácných kovů a z obchodu s rudami bohatli v této době majitelé krušnohorských panství v okolí Jáchymova především šlechtický rod Šliků. Vysoké výnosy z těžby rud umožnily vysokou uměleckou reprezentaci šlechtických rodů, mezi něž patřily například rody Lobkoviců (Kadaň), Weitmilů (Chomutov), Fictumů či Šumburků (Chomutovsko a Kadaňsko), ale i královských měst podílejících se významně na rudném obchodu (např. Most), i cisterciácký klášter v Oseku.
A právě Jáchymovu, městu založeném před pěti sty lety po objevení mohutných stříbrných ložisek roku 1516, je věnována jedna ze tří částí výstavy. Oproti pražské výstavě byla expozice doplněna o vzácné sbírkové předměty z karlovarského muzea jako například plastika sv. Kateřiny či Doupovská Madona. Doplněna byla také o exkluzivní exponáty, které se do jízdárny „nevešly“ jako například sochy sv. Petra a Pavla z Mikulova či Oltář sv. Barbory ze Želiny nebo Ukřižovaný ze Želiny. V autentických prostorách se návštěvníci seznámí s činností jáchymovské mincovny (medaile, tolary), s městskými privilegii vydanými králem Ferdinandem I. Habsburským (iluminované znakové listiny) či s vzácnými knihami upomínajícími na humanisticky a reformačně naladěné intelektuály působící v Jáchymově (Mathesius, Kopp z Raumenthalu, Agricola ad.).
Jáchymovská výstava má stejný vizuální styl s výstavou pražskou, aby si návštěvník tyto dvě výstavy spojil. Porovnáním však zjistí, že zde najde řadu nových exponátů, které ve Valdštejnské jízdárně neviděl. To byl hlavní cíl autorky, která pro Jáchymov vybrala „top ten“ exkluzivní exponáty. |