| Kniha je rozvržena do sedmi tematických kapitol, které se věnují okolnostem příchodu prvních kapucínů, každodennímu životu v klášteře, stavebně-historickému vývoji konventu i nelehkému konci zdejší řeholní komunity. Kapitola „Příchod“ analyzuje sugestivní a nadpřirozené události spojené s příchodem prvních kapucínských bratří v 60. letech 17. stol. „Život za zdmi“ popisuje všední i sváteční dny v životě zdejšího řeholního společenství. Komparace obecných řádových regulí platných pro celou provincii se záznamy ve fulneckých řádových kronikách přibližuje čtenáři konkrétní povinnosti fulneckých kapucínů, kněží i bratrů laiků. Čtenář se seznamuje s kazateli, zpovědníky, ale i tesaři, ševci, kuchaři a zahradníky. Kapitola „Dům v zahradě Páně“ se věnuje problematice výstavby, údržby a oprav kláštera, popis stavebního vývoje se dělí do tří podkapitol dle chronologického klíče. Kapitola „Město a klášter“ líčí vzájemné vazby mezi kapucínskými řeholníky a fulneckými měšťany či venkovany z okolních vsí. Velká pozornost je věnována konfliktním vztahům se sousedním klášterem augustiniánů a rozboru měšťanských testamentů z 2. pol. 17. a 1. pol. 18. stol. S rozmachem kapucínské spirituality je spojena i kapitola „Fulnecký Nazaret“ sledující založení a provoz kapucínské Lorety jako mimořádného barokního poutního místa fulneckého panství. Kapitola s názvem „Poslední dny“ se věnuje osudům klášterního společenství v období nastupujícího nacismu a postojům řeholníků během začlenění Fulneku do Říšské župy Sudety. Dramatické chvíle konce války a takřka apokalyptické zničení města jsou popsány pohledem posledního německého kvardiána Wolframa Prochasky, který byl v roce 1946 odsunut s většinou fulneckého obyvatelstva. Komunistickou likvidaci zdejší řeholní komunity zachycují osudy jeho českého nástupce Agathangela Františka Sovadiny. |
