| Parní motorový vůz z roku 1903 dokumentuje počátky motorizace našich drah, tedy období na počátku 20. století, kdy se na našich kolejích začaly vedle klasických souprav s parní lokomotivou objevovat i první motorové vozy, které měly přinést zrychlení a zlevnění dopravy na místních tratích. Parní vůz M 124.001 s kotlem z vídeňské strojírny Komarek je tak jedinečným hmotným dokladem vývoje evropských železnic.
Parní vůz byl po svém vyřazení v roce 1949 umístěn v expozici NTM na Letné až do roku 2005, kdy bylo rozhodnuto provést jeho „revitalizaci“ tedy opravu do funkčního stavu. Ta byla v letech 2005–2006 vykonána v Železničních opravnách a strojírnách České Velenice a vůz byl poté svěřen do péče Muzea ČD v Lužné u Rakovníka. Do nostalgického provozu ale oproti očekávání zasáhl jen minimálně a v roce 2011 byl odstaven s řadou závad. Národní technické muzeum převezlo vůz do své deponie v Chomutově s cílem tento mimořádně cenný exponát restaurovat, uvést jej znovu do provozního stavu, a umožnit tak jeho veřejnou prezentaci.
V rámci restaurování provedeného NTM v letech 2015–2016 bylo na voze provedeno velké množství odborně náročných prací, které se soustředily zejména na speciální typ kotle a parní stroj. Ty hlavní zahrnovaly novovýrobu zničeného a vadně konstruovaného roštu v kotli odlitého ze žáruvzdorné litiny, opraveny byly historické armatury kotle včetně výroby odkalovacího kohoutu litého z mosazi. Byly opraveny zničené svorníky na vodojemech, vyrobena speciální olověná těsnění pro kotlová víčka, rehabilitována stavitelná dyšna a poměrně složitým způsobem odstraněno ucpání kotlových trubek, aniž bylo třeba rozebírat kotel. Na parním stroji byla věnována velká pozornost funkci mazacích přístrojů, které vykazovaly nespolehlivý chod. Nově bylo obrobeno jedno ze šoupátek, chybně vyrobené v ŽOS České Velenice a nově byla rovněž vyrobena zničená smykadla křižáků. Vše přitom muselo být provedeno tak, aby vůz odpovídal co nejvíce historicky věrnému provedení z počátku 20. století, ale zároveň splňoval přísné podmínky dnešního železničního provozu.
Práce přitom zahrnovaly i odborně náročné pořízení výkresů pro nově vyráběné součásti, konstrukční návrhy dílů zničených nebo absentujících a pochopitelně i studium historické dokumentace řady dalších podkladů. Celkově si restaurování vozu vyžádalo 2000 pracovních hodin a zahrnovalo zhruba 90 samostatných restaurátorských zásahů různého rozsahu – od jednoduchých zámečnických nebo truhlářských prací po složité dílenské úkony vyžadující speciální strojní vybavení.
Vedle opravy kotle, parního stroje a pomocných funkcí byla pozornost věnována i konzervaci a čištění vozu jako celku, neboť se na něm projevovalo jisté zanedbání údržby v předchozích letech. V této souvislosti byla opravena i střecha vozu, kterou zatékalo do interieru. Bylo doplněno velké množství chybějící výstroje, ať už to byla červená skla do lamp, náčiní, klíny pod kola, bezpečnostní vybavení a podobně. Do plně funkčního stavu byly restaurovány historické petrolejové lampy. Na kotli a parním stroji byly obnoveny nátěry podle historického vzoru.
Dnes se parní vůz Komarek nachází v plně funkčním stavu, kterého se nepodařilo dosáhnout při revitalizaci v letech 2005–2006, a je rovněž v historicky věrnějším provedení, neboť při jeho restaurování byly odstraněny i některé estetické závady. Je mimořádně cenným exponátem železniční sbírky NTM, která v ČR nemá obdoby. Budiž připomenuto, že v celé Evropě existují vedle našeho vozu M 124.001 Komarek jen tři jiné parní vozy (Velká Británie, Švýcarsko, Švédsko). Vůz je unikátním hmotným dokladem železniční historie, jehož význam překračuje hranice ČR a to tím spíše, že umožňuje veřejnou prezentaci v rámci zvláštních akcí na železnici.
|
