| Výstavy vysokoškolských pedagogů se studenty lze v posledních letech vidět stále častěji, zřídka se však stává (pokud vůbec), aby si pedagog a ředitel střední umělecké školy přál prezentovat svá díla v mezigeneračním dialogu s autory o jednu až dvě pokolení mladšími. Jiří Dostál, autor monumentálních realizací na severu a východě Čech, malíř, sochař, kreslíř a medailér, vedl Střední uměleckoprůmyslovou a Vyšší odbornou školu v Jablonci nad Nisou v letech 1991–2012. Během svého působení rozšířil studijní zaměření školy o nový obor propagační design a inicioval vznik Vyšší odborné školy se studijním oborem ražená medaile a mince. Ve všech oborech nabídl studentům prohloubenou výuku v malířské a kresební přípravě i v dějinách výtvarného umění. Vystavující nebyli osloveni, aby připravili umělecká díla s vazbou na tvorbu svého pedagoga, přesto některá díla zajímavě poodhalila společné inspirační zdroje učitele a žáků, kterými jsou rozmanitá období dějin umění a soustředěný ponor do nitra člověka. Je přirozené, že vzhledem k věku a zkušenostem jednotlivých mladých umělců jejich výkony nejsou a nemohou být ještě zcela vyrovnané. Nicméně řada z nich již ušla dlouhou cestu uměleckého vývoje. Z těch proslulejších můžeme uvést například dvounásobného finalistu Ceny NG 333 Vladimíra Vélu, vítěze mezinárodní ceny CBM Art Prize Zdeňka Trse, malíře Davida Hanvalda a Filipa Dvořáka. Významné sochaře zastupuje Josef Šafařík, autor multimediálních projektů pro veřejný prostor a festivaly světelného umění, medailéry Josef Oplištil, Vojtěch Dostál, Jitka Jelínková a Petra Lamačová-Čánská, fotografy Lucie Robinson, skláře Ingrid Račková a architekty Matěj Jakoubek a Tomáš Rýdl. Šperkař Martin Jošt Pouzar vystavil plastiku, která poeticky a symbolicky znázorňuje signaturu J. Dostála – T. |
