| Výstava pojmenovaná podle jednoho verše ze Skácelovy básně (Kam odešly laně, 1985) ojedinělým způsobem spojuje výtvarnou, literární a hudební složku. Pojítkem je tvorba pro děti Josefa Čapka, resp. jeho pastely inspirované dětským světem vzniklé v letech 1930–1932. Těmi se inspirovali básníci František Hrubín (Modré nebe, 1948) a Jan Skácel (Kam odešly laně, 1985) a také hudební, dnes opomíjený, skladatel Miloslav Kabeláč (Modré nebe, 1950). Tyto vztahy jsou naznačeny ve zcela ojedinělé instalaci současného umělce Pavla Sterce, který ve své vlastní tvorbě pracuje s hudbou a novými médii. V unikátním výstavním prostoru podbazénové haly Oblastní galerie Liberec vytvořil orchestřiště. Jeho myšlenkovým centrem je dětská stolička na místě pro dirigenta. Orchestřiště složené z 21 „notových stojanů“ objímá hudba Miloslava Kabeláče znějící z reproduktorů, které jsou vizuální součástí výstavy. Na každém stojanu jsou umístěny v pořadí od shora dolů Čapkovy originály, listy z různých vydání básnických knih, na kterých můžeme pozorovat také úpadek tisku, a malby dnešních dětí, které malovaly naopak podle Hrubínovy a Skácelovy poesie. Malujícími děti byly členové Dismanova dětského rozhlasového sbouru, které básně nahrály a které jsou k poslechu do sluchátek v rámci výstavy. Kruh se tím uzavřel.
Výstava tak představuje multidisciplinární projekt zpracovávající téma inspirace umělců dětským světem zcela inovativním způsobem. Koncepce výstavy je postavena na jednom tématu zpracovaném výtvarně, literárně a hudebně a na propojení těchto různých materiálů do jednoho celku. Výstava je architektonicky připravena pro konkrétní prostor a úmyslně není plánovaná žádná repríza. Projekt je výsledkem dlouhodobého badatelského výzkumu tří ústavů Akademie věd ČR v rámci Strategie AV 21.
|
