| První reprezentativní výstava po více než osmdesáti letech (tu první uspořádal v Praze v roce 1933 Vincenc Kramář) představuje jednu z nejvýraznějších osobností české malby první poloviny 19. století, Františka Tkadlíka. Výstava navazuje na výsledky projektu GA ČR zpracovávaného v letech 2013–2016 v Národní galerii v Praze a přibližuje kariéru tohoto kosmopolitního umělce a různé polohy jeho díla, v němž se uplatnilo jak realistické a věcné pozorování, tak tendence k idealizaci a abstrahování. Více než 80 maleb a kreseb je rozděleno do pěti sekcí, které doplňují bohaté texty s novou interpretací a novými poznatky o umělcově díle. Jedním ze zásadních je skutečnost, že důležité prameny inspirace českého umění národního obrození je zapotřebí rovněž hledat v kontaktech s evropskými centry výtvarného umění, zejména s pokongresovou Vídní a její orientací na velké kapitoly z dějin italského a nizozemského umění, ale i dalšími. Díla reflektují všechna období Tkadlíkova života, pražské, vídeňské i římské, i rozmanité žánry, jimž se věnoval: vedle náboženských a historických obrazů také znamenitým portrétům a krajině. Expozice se snaží se zdůraznit hlavní rysy umělcovy tvorby a výtvarný charakter. Pro Tkadlíka byla významná především snaha obměnit zásady komponování klasického historického obrazu, zjednodušit kompozici ve prospěch zdůraznění emocionálního obsahu a propojit ji s působením náboženských obrazů. Podrobné životopisné texty jsou přitažlivě graficky zpracovány. Instalace výstavy navozuje sakrální prostor, barevné řešení vychází z využití tlumeně zelené barvy vnikající do prostoru vitrážovými okny, která je doplněná komplementárním kontrastem svítivě červené. Výstava nebude mít reprízu a doprovodí ji monografická publikace vycházející v červnu v české a anglické verzi. |
