Muzejní výstava roku

Říše prastará, mocná i zkrocená: Les na Kravařsku mezi středověkem a industrializací
Mezioborový projekt zaměřený na enviromentální dějiny regionu připravovali pracovníci Muzea Novojičínska od října roku 2015. Výstava je vzájemným dialogem historika, zoologa, botanika a archeologa a provází návštěvníka lesem na Kravařsku (panství Odry, Fulnek, Bílovec, Nový Jičín, Hranice) i jeho proměnami - a to od středověké kolonizace až po nástup industrializace během první poloviny 19. století. Širší laické i odborné veřejnosti muzejní projekt představuje jednotlivé etapy proměny lesa od středověku k industrializaci (koexistence lesa a okolích vesnic, proměny vztahu mezi člověkem a zvířaty na příkladu velkých šelem).
05/2017
Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace
Žerotínský zámek, ul. 28. října 12,741 01 Nový Jičín
+420 556 701 156, +420 556 705 393
+420 556 705 393
sekretariat@muzeumnj.cz
http://www.muzeumnj.cz
00096296
Moravskoslezský kraj

Povinné přílohy

Osudy lesů na Kravařsku a okolních vesnic sahají svými kořeny hluboko do středověku. Rozlehlé království stromů hrálo v životě zdejších lidí svou nezastupitelnou úlohu. Jeho pronikání do každodenního života obyvatel vesnic, rozložených po jeho okraji, bylo přirozené nejen s ohledem na archetypální představu lesa jako součásti venkovského prostoru, ale rovněž kvůli jeho běžnému hospodářskému významu. Les byl pro obyvatele zdrojem dřeva v různých podobách, lesních plodin nebo zvěře. Les vystupoval v příbězích, mýtech a pronikal do snů. Intenzita těchto pevných pout a vzájemného vztahu mezi vesnicí a lesem se odráží v pověstech, tradujících se ještě ve 20. století. Na prahu dlouhého 19. století tvoří les ve sledovaném území i nadále velkou část životního prostoru pro desítky vesnických rodin. Staré mýty a vzpomínky na jeho hlubokou minulost přežívaly právě v představách těchto „lidí od lesa“. Projekt z oblasti environmentální historie přispěl k souhrnnému vnímání lesního ekosystému a jeho významu v kontextu historické i současné krajiny. Výstava je chronologicky strukturována a sleduje vývoj lesa v prostoru Kravařska ve čtyřech časových pásmech: I. Pustina nebo prostor protkaný stezkami? (les v období před velkou německou kolonizací ve 12. a 13. století). II. Velké tažení proti divočině (vývoj lesa během středověké kolonizace a proměny lesů v pozdním středověku). III. Zkrocený les. Les raného novověku (šlechtický režijní velkostatek a jeho dopad na vývoj lesa v 16. - 18. století). IV. Nový řád. Les v éře rozumu (počátky lesní vědy a proměny zalesnění v 19. století). Tematické i chronologické členění dalo prostor prezentaci lesní fauny a flóry v kontextu dobové interpretace od období pozdního středověku do začátku osvícenství. V prostoru Nové galerie Žerotínského zámku v Novém Jičíně je instalováno téměř 75 dermoplastických preparátů savců a ptáků v kontextu dobového výkladu od středověkých bestiářů až k počátkům moderní zoologie. Vzhledem ke stávajícímu stavu hospodářských lesů v prostoru bývalého Kravařska (tj. bývalá panství Nový Jičín, Kunín, Fulnek, Odry, Bílovec, Hranice) bylo nutno s ohledem na ilustraci zalesnění v období před a v průběhu středověké kolonizace pořídit ilustrační fotografie převážně jedlo-bukových pralesovitých různověkých porostů, nacházejících se dnes pouze v prostoru horského pásma Moravskoslezských Beskyd. Po dohodě se Správou Chráněné krajinné oblasti Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm byly pro fotografování zvoleny lokality v NPR Salajka, NPR Razula a NPR Mionší. Pořízené fotografie pak byly následně použity k obrazové dokumentaci kapitol, věnovaných vývoji lesa převážně v období středověké německé kolonizace (12. – 13. století). Fotografování v terénu zajišťoval ateliér Andere Seite Studio (Litoměřice), který se dlouhodobě věnuje dokumentaci lesního prostoru s ohledem na využití klasické fotografie i netradičních fotografických technik (Camera obscura). V rámci výstavy jsou tak např. prezentovány tzv. heliofytogravury (portréty rostlin), zachycující stínový obraz bylin a umožňující návštěvníkům vnímat botanické exponáty v odlišné estetické rovině.
Zdeněk Orlita, Markéta Máchová
19.4.2017
10.9.2017
duben–září
úterý–neděle
úterý–pátek 8:00–12:00, 13:00–17:00; sobota–neděle: 9:00–16:00
Zdeněk Orlita
zdenek.orlita@muzeumnj.cz

Nepovinné přílohy

Pavel Stabrava
Markéta Máchová, Zdeněk Orlita, Pavel Stabrava
Zdeněk Orlita
V rámci výstavy byly vytvořeny čtyři filmové upoutávky (trailery) akcentující jednotlivá klíčová témata projektu. Tyto krátké filmy byly uveřejněny na FB profilu výstavy již před její vernisáží. Jedná se o tyto trailery: Říše prastará, mocná i zkrocená. Les na Kravařsku mezi středověkem a industrializací (scénář: Zdeněk Orlita, fotografie, střih a postprodukce: Andere Seite Studio, hudba: Do Shaska!, stopáž: 00:4:18 min.), Země pro šelmy (scénář: Zdeněk Orlita, fotografie, střih a postprodukce: Andere Seite Studio, hudba: Do Shaska!, stopáž: 00:4:08 min.), Ptačí zahrada (scénář: Zdeněk Orlita, fotografie, střih a postprodukce: Andere Seite Studio, hudba: L´Arrache-Coeur a Do Shaska!, stopáž: 00:3:51 min.), Heliofytogravury (scénář: Andere Seite Studio, fotografie, střih a postprodukce: Andere Seite Studio, hudba: zvukové stopy z pralesa Razula, stopáž: 00:3:58 min.). Pro projekt byla vytvořena originální zvuková stopa jako ambientní podkres výstavy. Stopa vznikla mixáží původních nahrávek z lesů v dnešním okrese Nový Jičín (Hrabětický les, k. ú. Hrabětice), dále z beskydských pralesů (NPR Razula a NPR Salajka) a nahrávek dechových nástrojů a industriálních zvuků. Lesambientsound (nahrávky v lesích: Milan Vyležík, mixáž a realizace: Do Shaska!, stopáž: 00:11:01 min.)
Den Země – Ekosystém lesa. Les je na území naší republiky jedním z nejdůležitějších ekosystémů. Je přirozeným životním prostředím volně žijících živočichů a rostoucích rostlin. Podílí se na rozmanitosti forem života a tím i na přírodní rovnováze v krajině. Les je obnovitelným přírodním zdrojem, má svou přírodní a estetickou hodnotu. Jak se máme správně chovat v přírodě? Co roste a žije v lese? O tom všem si s dětmi povídáme uprostřed výstavy. Během programu si žáci tisknou stopy živočichů v lesním prostředí. Čarodějná muzejní noc na téma tajuplného prostředí lesa, kterým provázejí návštěvníky postavy z pohádky „O Červené Karkulce“ (komentované prohlídky, programy pro děti – Poznávání lesních rostlin, lesních živočichů a jejich stop) Muzejně- edukační program Les známý i neznámý Edukační program seznamuje žáky s proměnami lesa v čase, zejména na Kravařsku. Ústředním tématem je pohádka „O červené Karkulce“, která žáky provede několika úrovněmi lesa. Na úvod programu se žáci ocitnou na lesním palouku, kde vnímají všemi smysly prostředí lesa. V roli Červené Karkulky se vydávají na cestu lesem s košíkem úkolů. Cesta lesem je rozdělena do několika celků: Chování šelmy, Lesní rostliny a stromy a jejich využití, Orientace v lese podle stromů, zvuků, Člověk a jeho vztah k lesu. Součástí programu jsou také technika tzv. Heliofytogravury a otisky stop lesních živočichů. Doprovodná výstava Soužití s velkými šelmami. Náročný úkol a příležitost. Organizace Hnutí Duha doprovází výstavu svým projektem Soužití s velkými šelmami. Náročný úkol a příležitost. Panelová výstava v předsálí je návštěvníkům přístupná až do 10. září 2017. Součástí vernisáže (11. 5. 2017) byla projekce filmu Jana Svatoše Causa carnivora a diskuze s odborníky na problematiku velkých šelem a jejich opětovného návratu do české a moravské krajiny. Workshop pro žáky základních škol Po stopách šelem s pracovníkem CHKO Beskydy Ing. Šulganem Součástí workshopu je povídání o životě medvědů a výroba sádrových odlitků stop šelem. Přednáška RNDr. Miriam Nývltové Fišákové, PhD. z Archeologického ústavu AV ČR Brno Šelmy v dávnověku (zooarcheologie velkých šelem) Program pro školy ve spolupráci s botanikem MNJ v poslednímu týdnu školního roku Konec školy v lese, jehož součástí je práce s lesními rostlinami, jejich poznávání a lisování. Motivace žáků pro prázdninové toulky přírodou.
TV Polar – reportáž „Den Země v Muzeu Novojičínska“; MF Dnes – článek; Týdeník 5+2; ČRo Ostrava.

Fotogalerie

Videodokumentace

nahoru