Muzejní výstava roku

Zkušenosti exilu. Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu. / The Experience of Exile. The Destinies of exiles of the former Russian empire in interwar Czechoslovakia.
Výstava Zkušenosti exilu. Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu, jejímž pořadatelem je Památník národního písemnictví ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, Národní galerií v Praze a Národním filmovým archivem je největším výstavním projektem PNP v tomto roce. Výstava se dotýká v současné době velmi aktuálního tématu migrace a exilu. Nabízí pohled do historie první republiky, která se po revolučních událostech v Rusku – od nichž letos uplyne 100 let – stala jedním z vyhledávaných cílů lidí prchajících před hrůzami občanské války a pronásledováním ze strany bolševické moci. Československo tehdy poskytlo těmto lidem i v mezinárodním měřítku výjimečnou podporu, která umožnila příslušníkům exilu důstojnou existenci, studium či navázání na dosavadní profesní kariéru. Především Praha se stala významným centrem kulturního a vědeckého života ruské, ukrajinské a běloruské emigrace.
25/2017
Památník národního písemnictví
Strahovské nádvoří 1, 118 38 Praha 1
+420 220 516 695
post@pamatnik-np.cz
http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz
Ministerstvo kultury ČR

Povinné přílohy

Výstava se dotýká v současné době velmi aktuálního tématu migrace a exilu. Nabízí pohled do historie první republiky, která se po revolučních událostech v Rusku – od nichž letos uplyne 100 let – stala jedním z vyhledávaných cílů lidí prchajících před hrůzami občanské války a pronásledováním ze strany bolševické moci. Československo tehdy poskytlo těmto lidem i v mezinárodním měřítku výjimečnou podporu, která umožnila příslušníkům exilu důstojnou existenci, studium či navázání na dosavadní profesní kariéru. Především Praha se stala významným centrem kulturního a vědeckého života ruské, ukrajinské a běloruské emigrace. Na přípravě výstavy pracoval tým odborníků, v němž byli zastoupeni nejen historici a slavisté, ale také specialisté na dějiny umění, divadla a filmu. Výstava se snaží o zmapování meziválečné emigrace z bývalého Ruského impéria z mnoha úhlů pohledu a o vnesení tématu do povědomí širší kulturní veřejnosti. Zároveň ale otevírá i témata, která stála dosud stranou i odborného zájmu, především činnost emigrantů v přírodovědných a technických oborech či v oblasti divadelní a filmové tvorby. Kromě známých osobností – jako jsou básnířka Marina Cvetajevová či malíř Grigorij Musatov – bude mít návštěvník výstavy seznámit se s osudy a díly méně známých, ale velmi zajímavých postav emigrace, například originálního malíře Ivana Kulce, výtvarníka Sergeje Maka, s životními příběhy techniků a přírodovědců, kteří zanechali výraznou stopu ve vývoji československého zbrojního průmyslu, stavitelství, chemického průmyslu a mnoha dalších technických a vědních oborech. Zastoupeni jsou také představitelé společenských věd a v neposlední řadě také divadelní a filmoví umělci. Kromě exponátů ze sbírek PNP, které obsahují největší kolekci osobních fondů emigrantů u nás, přináší projekt velké množství dokumentárního materiálu z fondů řady archivů, muzeí a galerií i ze soukromých sbírek. Výtvarná díla, fotografie, předměty každodenního života, originály rukopisů a korespondence, ukázky dobové knižní, časopisecké, ale také filmové produkce budou představeny v šesti tematických okruzích výstavy: I. Příběh emigrace, II. Nový domov / Každodenní život, III. Ruský Oxford, IV. Obrazy exilu mezi tradicí a modernismem, V. Paměť exilu: knihy a literatura, VI. Na jevišti a před kamerou. Autorem nápaditého a pro návštěvníky atraktivního řešení výstavy je přední český výtvarník Zbyněk Baladrán. Součástí výstavy je bohatý doprovodný program, zahrnující přehlídku snímků, na kterých se podíleli ruští exulanti, v kině Ponrepo, komentované prohlídky s kurátory v českém, anglickém a ruském jazyce, tematické vycházky po vybraných pražských lokalitách, přednášky, diskuse, prezentace publikace a literární soutěž. Výstava je součástí tříletého výzkumného projektu podpořeného z prostředků MK ČR v rámci programu NAKI II.
Michaela Kuthanová, Jakub Hauser – autoři a kurátoři (PNP) Dana Hašková (SLÚ AV ČR), Sergej Gagen, Julie Jančárková (SLÚ AV ČR), Anastazie Kopřivová, Vlasta Smoláková, Věra Velemanová (IDU) – kurátoři
Památník národního písemnictví ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, v. v. i, Národní galerii a Národním filmovým archivem
Scénografie, a. s., pod vedením Matěje Palouše
16.6.2017
29.10.2017
Červen–říjen
út, st, čt, pá, so, ne
10–18
Mgr. Vladimír Uhlík
uhlik@pamatnik-np.cz

Nepovinné přílohy

Zbyněk Baladrán
Filip Heyduk, Martin Strnad (HMS Design)
Pozvánka; Plakát; Skládačka; Katalog (bude vydán a prezentován v říjnu 2017)
V rámci doprovodného programu výstavy se uskutečnila a uskuteční celá řada akcí. Na konci června proběhla v kině Ponrepo prohlídka filmů spojených s exulanty. V září a říjnu se uskuteční komentované prohlídky s kurátory – dvě v českém jazyce, jedna v ruském jazyce a jedna v jazyce anglickém. Tematické vycházky se uskuteční na téma Olšany – nekropole ruské emigrace a Po stopách ruské exilové komunity v Dejvicích a Bubenči. Ve spolupráci s Mezinárodním festivalem současného umění 4+4 dny se uskuteční představení – koncert – ukrajinské umělecké skupiny Dakh Daughters Band. Proběhnou i tematické večery – povídaní o minulosti a současnosti moskevského Domu ruského exilu A. Solženicyna; prezentace publikace o běloruské emigraci (v spolupráci s nakl. Karolinum), přednáška o exilové výtvarné scéně. Pro širokou veřejnost, základní a střední školy je určena literární soutěž na téma: inspirace odlišností: moje setkání s jinou kulturou.
Ruská emigrace ožívá. Zkušenost exilu v letohrádku Hvězda / Tomáš Glanc / Art + Antiques / 9/2017; Jak jsme vítali ruský exil / Zbyněk Petráček / Lidové noviny, příloha Orientace / 15. 7. 2017; Zkušenosti exilu v letohrádku Hvězda / Vaše 6 / 7/2017.

Fotogalerie

Videodokumentace

nahoru