| Vila Löw-Beer v Brně je nejmladší pobočkou Muzea Brněnska. V lednu 2016 byla veřejnosti představena expozice s názvem Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat, která vyzdvihuje hospodářské a stavební aktivity rodiny textilních magnátů Löw-Beerů, jež svým významem dalece přesáhly hranice města Brna i České republiky např. ve výstavbě světoznámé vily Tugendhat.
V dubnu 2018 byl veřejnosti zpřístupněn nový prohlídkový okruh, který návštěvníky zavede do dosud nepřístupných prostor technického zázemí vily a seznámí je se zachovalými prvky unikátního systému teplovzdušného vytápění a větrání (chlazení). Tento systém nebyl sice při renovaci vily obnoven, ale do současnosti se zachovaly některé původní prvky, které jsou součástí nové trasy (např. kaloriferová komora, regulační mřížky, světlík na půdě).
Prohlídka začíná krátkou videoprojekcí ve schodišťové hale, která na 3D modelu vily názorně ukáže fungování jednotlivých dobových systémů, např. teplovzdušného vytápění, plynového vytápění krbem, temperaci světlíku či ventilaci místností. Poté si návštěvníci v doprovodu průvodce projdou některé místnosti a na místě uvidí relikty těchto systémů. Trasa vede po elegantním služebním schodišti až na půdu s proskleným střešním světlíkem.
Smyslem druhého prohlídkového okruhu je upozornit na dosud málo reflektovanou skutečnost, že Löw-Beerova (dříve Fuhrmannova) vila byla nejen na vysoké estetické úrovni, ale dosahovala značných kvalit také po technické stránce. Vilu totiž v letech 1903–1904 projektoval vídeňský architekt židovského původu Alexander Neumann (1861–1947), který prošel mj. školením v ateliéru známé architektonické dvojice Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Ti se specializovali na stavbu reprezentativních divadelních a lázeňských budov, které ovšem často vyžadovaly inovativní technická řešení.
Tuto zkušenost využil Neumann i při projektování brněnského rodinného domu pro podnikatele Morize Fuhrmanna a použil zde pozoruhodný systém teplovzdušného vytápění. Po Fuhrmannově smrti prodali v roce 1913 jeho synové vilu textilnímu magnátovi Alfredu Löw-Beerovi. Nový majitel inicioval přestavbu interiéru, kterou navrhl vídeňský architekt Rudolf Baumfeld. V souvislosti s těmito stavebními úpravami bylo v polovině třicátých let ve schodišťové hale zavedeno plynové vytápění krbem.
Do současnosti se dochovalo pouze torzo původního systému vytápění a větrání (chlazení), většina prvků byla přebudována v průběhu 20. a na počátku 21. století. Původní plánová dokumentace se nedochovala, průzkum systémů byl proveden v roce 2013 převážně nedestruktivními, ale částečně i destruktivními metodami (sondy). Při rekonstrukci památkově chráněné vily v letech 2013–2014 nebyly původní rozvody využity.
To však nic nemění na tom, že dům byl ve své době na vysoké technické úrovni – ostatně rodičovská vila Grety Tugendhatové mohla sloužit i jako jeden z inspiračních zdrojů technického řešení pro vilu Tugendhat.
Komentované prohlídky se konají pravidelně od pátku do neděle, v časech 10:30, 12:30 a 15:30 hodin. Plné vstupné činí 80 Kč. Návštěvníci zároveň obdrží rozšířený leták (k dispozici je v českém, anglickém i německém znění) s podrobnými informacemi o fungování teplovzdušného systému vytápění a větrání, který zpracovali kurátoři vily s přispěním specialisty-technologa Ing. Jana Červenáka ze společnosti TP stavby. Ten je ostatně i hlavním autorem zmíněné 3D animace.
|
