| Kniha přináší prostřednictvím velmi osobního příběhu Erlebachovy boudy neotřelý pohled na každodenní život a dějiny východních Krkonoš od počátků osídlení alpskými dřevaři, přes budní hospodářství, rozvoj turistiky, události 2. světové války a následné vysídlení německého obyvatelstva, éru znárodnění a odborové rekreace až po události po roce 1989.
Publikace má 120 stran opatřených poznámkovým aparátem a proložených autentickými vzpomínkami majitelů a návštěvníků boudy z české i slezské strany Krkonoš. Úvodní kapitoly jsou věnovány osídlování horního toku Labe, každodennímu životu horalů a jejich vztahu k vrchnosti. Poprvé jsou zde zmiňováni Hollmanové – první hospodáři na Erlebachově boudě, nejstarší na enklávě dnešních Špindlerových Bud. Roku 1885 vstupuje do příběhu rod Erlebachů, počínaje Franzem Erlebachem, který začal nabízet turistům možnost přenocování a pohoštění „v prostorách nesoucích ještě nefalšovaný charakter pravého života budařů“. Ten si Erlebachova bouda, nikdy nepřestavěná na moderní horský hotel, zachovala až do svého zániku r. 1979. Ve světnici s původním vybavením dokonce její majitelka Karolina Erbenová demonstrovala tradiční život a zvyky horalů. Erlebachova bouda tak sloužila jako svého druhu skanzen, což přispívalo k její výlučnosti a oblíbenosti.
Všední život na boudě i nevšední zážitky spojené s návštěvníky zachytil fotoaparátem syn majitelky Reinhard Erben kol. r. 1912. Tento soubor fotografií, zachráněný ze zanikající boudy a dochovaný ve sbírkách Krkonošského muzea, je dnes cenným etnografickým materiálem a obrovskou přidanou hodnotou publikace, díky níž vystupují na fotografiích zachycené objekty a postavy alespoň částečně z anonymity.
Jako velmi přínosné se ukázalo vydání knihy v německé jazykové mutaci, které bylo kladně přijato především krajany sdruženými v Heimatkreis Hohenelbe, zřizujícím sesterské Krkonošské muzeum v Marktoberdorfu.
|