Muzejní publikace roku

Archa paměti. Cesta pražského židovského muzea pohnutým 20. stoletím
Publikace se věnuje více než stoleté historii muzea v kontextu osudů českých Židů a českého muzejnictví. Opírá se o rozsáhlý výzkum v archivech a přináší množství objevných informací. Nabízí mimo jiné novou interpretaci válečného dění v této instituci, o němž koluje legenda, že mělo být muzeem vyhynulé rasy. Pozornost je věnována chaotickému poválečnému dění i působení židovského muzea v podmínkách komunistického režimu. Publikace psaná čtivým jazykem má charakter odborného textu s rozsáhlým poznámkovým aparátem a řadou příloh. Příběh muzea má díky historickým okolnostem rychlý a dramatický spád. Odkrývá pozadí instituce, jejíž existence – v rozporu s panující představou – nikdy nebyla samozřejmostí, ale výsledkem obtížného boje a úsilí řady vynikajících židovských osobností. Text doprovázejí četné, mnohdy unikátní ilustrace.
69/2012
Židovské muzeum v Praze
U Staré školy 1, 110 00 Praha 1
+420 222 749 211
+420 222 749 300
office@jewishmuseum.cz
http://www.jewishmuseum.cz
60459263

Povinné přílohy

Publikace se zabývá dosud nezpracovaným tématem, dějinami pražského židovského muzea. Opírá se o primární archivní výzkum, přičemž uměřený text doplňuje rozsáhlý poznámkový aparát a přílohy. Muzeum řadí do kontextu československého a evropského židovského muzejnictví, sleduje vliv dobových okolností na jeho činnost i interakci s českou židovskou komunitou. V předválečném období je případovou studií spolkového muzea, které bojovalo s omezenými možnostmi a nedosáhlo takové profesionality jako jiní jeho kolegové. Tato skutečnost byla bohatě vyvážena v letech následujících; ve válečném období se jako klíčová jeví činnost jednoho z nejvýraznějších a nejkreativnějších předválečných československých muzejních pracovníků, Josefa Poláka, a vyvrácení legendy o muzeu vyhynulé rasy. Po válce, když se náplň muzea v důsledku válečných událostí změnila, jde o příběh instituce suplující pro české Židy institut vlastní identity; ani tehdy ovšem početně omezený tým pod vedením Hany Volavkové nerezignoval na svou vlastní, tedy muzejní činnost, kterou vykonával progresivním způsobem. Období státního muzea se pak nese ve znamení boje s antisemitsky naladěným režimem, který už tak omezené možnosti muzea dále limitoval. Text publikace doplňuje množství často vůbec poprvé publikovaných a v mnoha případech unikátních fotografií dokreslujících osudy muzea, které valnou část své existence plnilo i jiné než jen striktně muzejní úkoly. Domníváme se, že příběh muzea, i když specifický, přispívá významným způsobem k poznání vývoje oborů muzeologie a muzeografie v českých zemích v průběhu 20. století. Ukazuje například, jaký vliv měli na činnost muzeí jejich zřizovatelé a dobové historické okolnosti, s čím vším se česká muzea musela v tomto dlouhém a pestrém období vypořádat. Podobu a činnost pražského židovského muzea navíc formovaly osobnosti, které nezanedbatelným způsobem ovlivňovaly dění v celém oboru. I proto má jeho příběh velkou vypovídací hodnotu a může být velmi inspirativní jak v diskuzi o roli a smyslu muzeí ve společnosti, tak v úsilí o zachování paměti a materiální kultury národa.
Magda Veselská, Leo Pavlát (epilog)
Robin Brichta
Židovské muzeum v Praze / nakladatelství Academia
850 Kč
1500 ks
Publikace je v prodeji v běžné síti knihkupectví, v knihkupectvích Nakladatelství Academia, na e-shopu Nakladatelství Academia a prostřednictvím webových stránek ŽMP. Publikace je rovněž v prodeji v muzejních obchodech v ŽMP.

Nepovinné přílohy

978-80-200-2200-4 (Academia); 978-80-87366-21-9 (ŽMP)

Fotogalerie

nahoru