28. říjen 1918 a vznik legionářského muzea v Opavě

Slezské zemské muzeum, Opava

         V letošním roce si v Opavě připomínáme nejen 90. výročí vzniku samostatné Československé republiky, ale rovněž 80 let od založení „Muzea památek národního odboje“, tzv. legionářského muzea v Opavě. Obě významné události  spolu úzce souvisí. Vždyť do boje za samostatnost Československa se zapojilo téměř 100 000 příslušníků čsl. legií, z toho 60 000 v Rusku, 20 000 v Itálii a více než 10 000 ve Francii. Českoslovenští legionáři, kteří bojovali a padli na různých světových bojištích,  představovali nejvýznamnější složku naší zahraniční armády v době první světové války. Za svobodu své vlasti mnozí z nich obětovali  i své životy. Svými hrdinskými činy  pomohli představitelům naší zahraniční emigrace v čele s T. G. Masarykem přesvědčit vítězné velmoci, aby  souhlasily se vznikem Československa slavnostně vyhlášeného dne 28. října 1918.
         Brzy po ustavení samostatné Československé republiky  převládl názor, že je třeba důstojným způsobem připomenout jejich boj. Iniciativy se chopili legionáři shromažďující písemné i hmotné památky dokumentující čsl. odboj doma i v zahraničí. Rostoucí akvizice soustřeďující důležité vojensko-historické muzejní sbírky se měly stát základem legionářských muzeí či památníků vznikajících v celé republice (např. v Praze, Brně, Moravské Ostravě, Frenštátě, Valašském Meziříčí aj.). Úsilí shromáždit co nejucelenější a nejautentičtější materiály vypovídající o slavné historii čsl. legionářů stálo i u zrodu Muzea památek národního odboje v Opavě. Nově vznikající instituce navázala na tradici  muzeí, které zde vznikaly  od počátku  19. století  - Gymnazijního muzea (založeného v roce 1814),  Zemského muzea (zahajujícího svoji činnost v roce 1883), Muzea Matice opavské (šířící vzdělání a osvětu od roku 1884), Městského muzea (rozvíjejícího se od roku 1896) a Československého zemědělského muzea (dokladujícího rozvoj zemědělství od roku 1925). Na rozdíl od nich nevytvořilo legionářské muzeum  organizačně samostatnou jednotku, ale bylo začleněno do Zemského muzea, v jehož prostorách byla situována jeho stálá expozice.
         Vznik Muzea památek národního odboje  iniciovala Jednota československé obce legionářské, která  byla v Opavě ustavena dne 11. dubna 1920. V prvních letech své existence sdružovala  asi 100 příslušníků čsl. legií aktivně se účastnících  bojů na frontách první světové války,  v polovině 20. let 20. století se jejich počet téměř ztrojnásobil. Jednota hájila zájmy 240 legionářů  z Ruska, 50 z Itálie a 10 z Francie rekrutujících se z Opavska. Hlavním  posláním nejen opavské, ale i dalších legionářských organizací bylo shromažďování písemných i trojrozměrných památek  k  zahraničnímu  i  domácímu  odboji,   pořádání  přednášek,   poskytování pomoci   příslušníkům  legií   vracejícím   se   z   bojišť  domů   při hledání zaměstnání, organizování a zajišťování zdravotní péče pro nemocné a invalidy, pořádání různých humanitárních akcí v jejich prospěch, organizování a zajišťování zájezdů, ozdravných a prázdninových pobytů pro ně a jejich děti apod.
         Významnou pozornost věnovali členové Jednoty československé obce legionářské v Opavě zejména dokumentování činnosti svých členů. Ve své práci se řídili instrukcemi vydávanými pro potřeby jednot Památníkem národního osvobození v Praze.  Začali  získávat písemné i hmotné doklady k  legionářským aktivitám Slezanů v letech 1914 – 1920, a to jak doma, tak i za hranicemi země (zejména v Rusku, Itálii a ve Francii). Získané materiály využívali při pořádání přednášek a výstav seznamujících školní mládež i širokou návštěvnickou veřejnost s posláním a působením čsl. legií. Úspěchy výstav uspořádaných v Opavě v letech 1920,  1925 a  1927  zcela jistě pozitivně ovlivnily rozhodnutí zřídit v Opavě legionářské muzeum.  Jednotu čsl. obce legionářské v jejím úsilí podporovaly i další instituce (např. Památník národního odboje v Praze, Zemské muzeum a Okresní osvětový sbor v Opavě). Při opavské jednotě byl na podzim roku 1927 ustaven tříčlenný Výbor pro zřízení Muzea revolučního odboje, jehož porad se zúčastňoval i zástupce Zemské správní komise pro Slezsko. Na výborových schůzích se řešily problémy spojené se získáním nových prostor pro muzeum, vhodného výstavního mobiliáře, se zabezpečováním finančních prostředků,  shromažďováním  dokumentačních materiálů  atd. Členové výboru připravili scénář i výtvarný návrh stálé expozice a spolu s dalšími členy jednoty zajistili skříně, vitriny a regály a rovněž  písemné i trojrozměrné materiály. Prostory jim Zemská správní komise přidělila v opraveném tzv. Müllerově domě, který patřil Zemskému muzeu.
          Slavnostní vernisáže stálé muzejní expozice se dne 28. října 1928, tedy v den 10. výročí vzniku samostatné Československé republiky, zúčastnili významní představitelé města, členové Zemské správní komise pro Slezsko, zástupci vojenských útvarů, všichni členové opavské jednoty ad. hosté. Expozice byla rozčleněna do dvou základních oddílů prezentujících podíl Slezska a účast Slezanů v zahraničním i domácím odboji. V první části věnované aktivní účasti příslušníků čsl. legií v zahraničnímu odboji byly vystaveny  fotografie, kresby, písemnosti, publikace, tiskoviny a časopisy, osobní předměty účastníků odboje, papírová i kovová platidla, chladné i palné zbraně, stejnokroje, součásti vojenské výstroje aj.  Druhá  část  věnovaná  historii  domácího  odboje  byla  doplněna fotografiemi, korespondencí, tiskovinami, kresbami a dalšími písemnostmi vztahujícími se ke Slezsku a Opavsku.
         V této podobě zůstala expozice Muzea památek národního odboje patřící k nejvýznamnějším ve Slezsku zachována až do roku 1938. V tomto roce přešlo Zemské muzeum přeměněné na Reichsgaumuseum – Říšské župní muzeum včetně sbírek dalších opavských muzeí (s výjimkou Městského muzea) pod německou správu.  V průběhu okupace a zejména na konci druhé světové války utrpělo opavské muzejnictví velké ztráty. Část exponátů byla zničena, část ztracena či rozptýlena po různých muzeích a zámcích v českých zemích.  Stejný osud potkal i sbírky Muzea památek národního odboje, z nichž některé byly odvezeny, jiné  uschovány legionáři, další  poškozeny či ztraceny. Nemůžeme uvést jejich přesný počet, protože neexistují  identifikační údaje, které by nám umožnily určit rozsah a   charakter všech exponátů. Zemské muzeum ani Jednota čsl. obce legionářské v Opavě sbírky Muzea památek národního odboje ve svých přírůstkových seznamech neevidovaly. Materiály, které se dochovaly do dnešních dnů a které  prezentujeme na výstavě, jsou součástí sbírkových fondů historického pracoviště Slezského zemského muzea. Návštěvníci si je mohou prohlédnout ve Výstavní budově SZM, sady U Muzea 1, a to od 23. října do 30. listopadu 2008.

                                                                                                           PhDr. Věra Křenovská                     

Zpět