Formální náležitosti závěrečné práce absolventa Školy muzejní propedeutiky:

MUZEJNÍ VÝSTAVNICTVÍ (2017–2018)

Odevzdání přihlášky závěrečné práce nejpozději do 15. ledna 2018!

Přihláška závěrečné práce  Word (28 kB)

Formální náležitosti práce  Word (48 kB)

Odevzdání závěrečné práce:
– dva výtisky závěrečné práce
– elektronická verze práce (poslat e-mailem na bencova@cz-museums.cz nebo odevzdat na CD)
– posudek vedoucího práce (konzultanta), který obsahuje zhodnocení práce, její doporučení k obhajobě a návrh klasifikace (výborná – velmi dobrá – dobrá – nedostatečná).


Datum odevzdání: 
Pro červnový zkušební termín – 12. května 2018
Pro zářijový zkušební termín –
31. července 2018
Odevzdání osobně nebo poštou na adresu sekretariátu AMG: Asociace muzeí a galerií ČR, z. s., Jindřišská 901/5, II. schodiště, 110 00  Praha 1


Závazná struktura práce:
Rozsah práce minimálně 15 normostran (bez příloh), tzn. min. 27.000 znaků, 60¬–70 úhozů na řádku, řádkování 1,5; formát A4

Svázaná v kancelářských deskách nebo kroužkovou či tepelnou vazbou
číslované stránky:     – 1 –         uprostřed stránky nahoře (v záhlaví stránky); větší levý a horní okraj než pravý a dolní (kvůli vazbě)

Doporučená písma: Arial, Times New Roman, Courier New (roztečové písmo) nebo jim podobná (patková či bezpatková). Rozhodně ne písma kaligrafická, napodobující psaný text nebo typické písmo určitého historického období

Je nutné dodržovat zásady typografie. Zejména psaní interpunkčních znamének (. , ; ... ! ? apod.)


Bibliografické citace:
dle normy ISO 690 !!!

Doporučená literatura:
UMBERTO, Eco. Jak napsat diplomovou práci? Olomouc : Votobia, 1997.
Typografický manuál (vydalo nakladatelství KAVKA, www.kavka.cz).
ISO 690 (Věstník 4/2003).
ČMEJRKOVÁ, Světla – DANEŠ, František – SVĚTLÁ, Jindra. Jak napsat odborný text. Leda : Praha, 1999.
ŠESTÁK, Zdeněk. Jak psát a přednášet o vědě, Akademia : Praha, 2002.


Závazná podoba úvodního listu (úvodní list je bez čísla stránky)

První stránka:
v pravém dolním rohu text: „Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval/a samostatně a použil/a jsem pouze uvedených pramenů a literatury.“
a vlastnoruční podpis, v levém dolním rohu: V ..... dne ....

Druhá stránka: Obsah

– číslování kapitol: A.I.1.a nebo 1.1.1.1.
A. Úvod (úvod do problému)
B. První kapitola
    B.I. První podkapitola
    ...
         B.I.1.
    ...
             B.I.1.a
    ....
C.    ....
....
X. Závěr

Poznámkový aparát
(možné i jako poznámky pod čarou, pokud je poznámek více než 100, číslujeme poznámkový aparát každé kapitoly zvlášť)

Seznam použitých zkratek

Prameny a literatura

Přílohy


Jak psát závěrečnou práci?

Úvod – základní informace o tématu, objasnění problému, autorův záměr, cíl práce a důvody, proč se tématikou zabýval. Vyslovení hypotézy. Přehled dostupných pramenů a literatury.

První kapitola – hlubší kritická analýza dostupné (sekundární) literatury. Přehled názorů, pojetí – těch, se kterými souhlasíme, ale i chyby a omyly, způsoby interpretace problému u jiných autorů – na závěr oddílu – shrnutí přehledu a autorova východiska pro řešení problematiky.

Další kapitoly – vlastní interpretace problému (za použití primární literatury/pramenů, výsledků vlastního výzkumu či šetření, analýzy nasbíraného materiálu). Na konci každé kapitoly dílčí shrnutí a východisko k další části práce.
V textu užíváme tabulky a grafy pouze tehdy, kdy je to nutné pro pochopení souvislostí nebo pokud je takové zpracování předmětem práce. Jinak vše do přílohy. Tabulky a grafy opatřujeme popiskou a číslujeme („Tabulka 1 – Přehled muzeí v kraji“).

Závěr – zhuštěný přehled obsahu celé práce a shrnutí závěrů a cílů, ke kterým autor dospěl (potvrzení či vyvrácení počáteční hypotézy).

Poznámkový aparát (možné i jako poznámky pod čarou – potom není samostatnou kapitolou) – pokud je poznámek více než 100, číslujeme každou kapitolu zvlášť; užíváme tzv. zkrácené citace; do poznámkového aparátu nejen odkazy na příslušnou odkazovanou (citovanou či parafrázovanou) literaturu/pramen, ale i autorovy postřehy, které narušují kontinuitu textu, případná vysvětlení a komentáře, materiálie. Správně pojatý poznámkový aparát je těžištěm úspěchu práce! Poznámka pod čarou je celá věta – končí tečkou. Odkaz na příslušnou poznámku se vytvoří pomocí horního indexu, ale je možné použít příslušného dialogu ve Wordu (Vložit/Poznámka pod čarou alt. Vysvětlivku). Je nutné zvolit pouze jeden systém poznámkování textu! Citace – parafráze – plagiát – uvědomit si rozdíl! Každé neocitované tvrzení je plagiátem.
„Citování je něco jako důkazní řízení při soudním líčení. Vždy musíme být schopni sehnat vhodné svědky a prokázat, že jsou věrohodní. Náš odkaz musí proto být správný a přesný (nikdy necitujeme autora, aniž bychom neuvedli název díla a číslo stránky) a musí být kýmkoli ověřitelný.“
(UMBERTO, Eco. Jak napsat diplomovou práci? Olomouc : Votobia, 1997,
 s. 203.)

Seznam použitých zkratek – zejména u názvu institucí, nebo pokud si autor takovou zkratku vytvoří (KS za kulturní statek, SP za sbírkový předmět). Při prvním použití v textu rozepíšeme a do závorky vložíme zkratku, kterou budeme dále používat. Např: International Council of Museums (dále „ICOM“).
Zároveň zkratku uvedeme v seznamu zkratek. Pochopitelně se do seznamu nedávají mluvnické zkratky jako např. apod. mj. atd.

Prameny a literatura – seznam použitých dokumentů pro sestavení práce. Dle potřeby možno rozdělit na Prameny (= primární literatura) a Literatura (= sekundární, tedy odborná literatura, která již byla na dané téma publikována).
Úplná citace dle normy ISO 690 (publikována i s výkladem ve Věstníku AMG 4/2003).

Přílohy – všechny obrázky, případně tabulky a grafy, které nejsou nutné
a účelné v textu; jednotlivé součástí příloh číslujeme, opatřujeme komentářem.


Doporučený časový harmonogram:
1. Sběr údajů (záznamové lístky, výpisky, fotokopie, notebook. Vždy si poznamenávat všechny náležitosti bibliografické citace, nezapomenout na strany, ze kterých vypisujeme, citovat celé pasáže, pokud se nám zdají být nosné).
2. Studium, kritika, analýza, podstata problému, třídění materiálu. V této fázi vzniká struktura/osnova práce, případně sylabus, obsahy kapitol.
3. Psaní – několik verzí, ta první možná nebude ta pravá. Začínáme od té kapitoly, kterou máme nejvíce ucelenou; tím, co nám je nejbližší. Jako poslední píšeme úvod a závěr.
4. Sestavení seznamu použité literatury zabere u prací kompilačního charakteru podstatné množství času!

Rada na závěr:
Zálohovat, zálohovat a ... zálohovat!


Volba tématu:
– dle struktury přednášek ve škole muzejní propedeutiky
– libreto nebo scénář muzejní výstavy (expozice)
– projekt výstavy (expozice) a rozpracování doprovodných programů
– projekt marketingových nástrojů k dané výstavě nebo výstavní činnosti muzea (několika muzeí); průzkum návštěvnosti výstav (expozic) muzea;
kritické zhodnocení výstavy nebo výstavní činnosti muzea, případně muzeí regionu, určitého typu apod.

Téma práce volte zásadně podle toho, co sami v muzeu děláte!!!

 

nahoru