| Kniha se skládá ze čtyř relativně samostatných částí. První a nejdelší, nazvanou Václav Boštík a jeho rodný kraj, napsal po tříletém bádání zaměstnanec RML Martin Boštík. Zaměřuje se na malířův vztah k rodnému kraji, který zasazuje do kontextu jeho života a tvorby. Protože je založena na průzkumu malířovy pozůstalosti a rozsáhlém archivním bádání, přináší celou řadu nových poznatků a uvádí na pravou míru řadu omylů. Bohatý obrazový materiál (téměř pět stovek fotografií a reprodukcí Boštíkových děl) je vzácným pramenem, neboť velká většina z nich je publikována poprvé.
Druhá kapitola, jejímž autorem je Stanislav Vosyka (pracovník Státního okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli), se podrobně zabývá výtvarným životem Litomyšle v době, kdy zde Václav Boštík navštěvoval gymnázium (1925–1933). Ukazuje některé podstatné okolnosti, které měly trvalý vliv na malířovo životní směřování.
Autorem třetí kapitoly je Boštíkův teoretický výtvarný souputník z UB 12 Jaromír Zemina, největší znalec Boštíkova díla, jehož s malířem pojilo více než 40leté přátelství. Svůj přípěvek pojal tak, že na svých dobových textech ukázal, jak od 60. let postupně pronikal do malířova díla. Skládá se tedy z již dříve napsaných textů či projevů pronesených na vernisážích, které jsou pospojovány zcela novým komentářovým, vzpomínkovým a hodnotícím textem.
Poslední, nikoli však svým významem, část knihy tvoří přílohy. V průběhu průzkumu malířovy pozůstalosti narazil Martin Boštík na několik set stran dosud nikým neprobádaných malířových rukopisných textů a poznámek o výtvarném umění, kde čekalo opravdové překvapení v podobě malířovy ucelené strojopisné básnické sbírky, která svým charakterem vybočuje z rámce ostatních písemností. V završené podobě zde byl nalezen také malířův text, týkající se jednoho úseku výstavby obrazu. Jde o objevná zjištění, protože dosud se soudilo, že jeho písemná pozůstalost neobsahuje víc, než neuspořádané rukopisné či strojopisné zlomky.
|
