| Monografie „Osudový příběh Československého zemědělského muzea (1891) 1918–1952“ se věnuje historii zemědělského muzea od jeho vzniku, až do zrušení spolku muzea a jeho začlenění do Československé zemědělské akademie věd. Základem samostatného specializovaného zemědělského muzea byly sbírkové předměty, převzaté členy prozatímního přípravného komitétu Jubilejní zemské všeobecné výstavy v Praze v roce 1891. Právě tam sahají počátky vzniku zemědělského muzea. Teprve po mnoha dalších letech, kdy se o první soustředěné sbírky staralo především Zemědělské oddělení Národopisného muzea českoslovanského, vzešel 12. června 1918 z jednání schůze členů přípravného komitétu pro vybudování zemědělského muzea podnět k založení Spolku Českého zemědělského muzea. Krátce po vzniku samostatného československého státu, na valné hromadě Spolku dne 18. prosince 1918, byl název změněn na Československé zemědělské museum, ústav pro studium a povznesení venkova. V monografii čtenář najde zmínky o vzniku nejen pražské centrály, ale i jejích zemských pobočkách v Brně, Opavě, ve Frýdku, Bratislavě, Mukačevě a spolupracujících okresních či městských muzeích. Velkou slávu muzea ukončila druhá světová válka a vše bylo dovršeno v roce 1952, kdy bylo muzeum dislokováno na zámek Konopiště a zámek Kačina.
Publikace spolu s výstavou se stala příspěvkem Národního zemědělského muzea Praha k 95. výročí vzniku samostatného státu – Československé republiky a založení muzea. Velkým množstvím dochovaných dokumentů a fotografií přibližuje monografie dlouhou historii muzea, které mělo od svých počátků jediný cíl – uchovat pro budoucí generace svědectví o práci a umu lidí pracujících na českém venkově, ale i ve městech, v zemědělství a jemu příbuzných oborech.
I přes skutečnost, že muzeum patří neodmyslitelně k významným národním institucím České republiky, nevyšla do této chvíle žádná monografie, věnující se zhodnocení historie muzea. Předkládaná publikace se tak snaží důstojně vše napravit.
|