| Projekt je jednou ukončenou etapou dlouholeté spolupráce subjektů působících na území národní kulturní památky Slovanské hradiště v Mikulčicích – Masarykova muzea v Hodoníně, p. o., jako správce areálu národní kulturní památky Slovanské hradiště v Mikulčicích, základny Archeologického ústavu AV ČR, v. v. i., tamtéž a Jihomoravského kraje, jakožto zřizovatele muzea a koordinátora mezinárodní Pracovní skupiny Archeopark Mikulčice-Kopčany, ale i nositele projektu, jenž vedl k dosud provedeným úpravám akropole.
Základem provedených prací jsou koncepční dokumenty řešící Archeopark Mikulčice-Kopčany jako urbanistický celek, vzhled a vztahy budov v areálu Slovanského hradiště v Mikulčicích a v neposlední řadě revitalizaci zeleně tak, aby vzhled a péče odpovídaly památce mimořádného významu. Byla ukončena podstatná část plánované obnovy centrální části v prostředí Akropole, Předhradí a přilehlých luk v prostorách východního, jižního, západního a severního Podhradí.
Tato část areálu a jižní val akropole byly vyčištěny od náletových křovin a dřevin, odlesněny a upraveny v přirozenou louku. Zde bylo dle odborné studie v navržených skupinách vysázeno 110 nových stromů, jednotlivé solitérní stromy na lukách byly odborně ošetřeny a zbaveny podrostů, mezi kostely vznikly pravidelným sečením nové přirozené chodníky, pravidelnou údržbou získala úhlednost také hlavní přístupová alej. Návštěvníkům se tak otevřel výhled na mohutné těleso mikulčického valu z větší vzdálenosti a z různých úhlů pohledu. Areál celkově získal vzhled kulturní krajiny.
Vymodelování travní řeky evokující bývalé koryto řeky Moravy kolem severní části Akropole a celého Předhradí umožňuje v kombinaci s výše uvedenými citlivými úpravami zeleně představu původní podoby areálu. Ve střední části travní řeky – mokřadu byly vysázeny ostřice a jiné vodomilné traviny, okolní pás široký až 10 m bude tvořit vysoká tráva vysázená ze semen sesbíraných na okolních lukách.
V období 2007–2013 po půlstoletí od zásadních objevů také probíhaly práce na zvýraznění půdorysů původních kamenných staveb v areálu spočívající v provedení revizního archeologického výzkumu všech kamenných kostelů a knížecího paláce, jenž v sobě spojil kvalitní výzkum s moderní dokumentací a konzervací původních archeologických terénů, a poté ve vystavění cca 30 cm vysokých kamenných replik základů.
V rámci projektu Stavba I – Akropole byl kortenovými pláty opláštěn a zateplen objekt pavilonu II – Kostela, v němž je stálá moderní audiovizuální expozice nad původními archeologickými terény. Současně se uskutečnila rekonstrukce stezek pro pěší se základem nového informačního systému a byl osazen nový mobiliář, jenž je propojen s audioprůvodcem v několika jazykových mutacích. Lavice vhodné k odpočinku byly osazeny také na dalších místech areálu a přístupových cest.
K hradišti byly péčí našeho zřizovatele přivedeny nové cyklostezky a opravena lesní komunikace spojující hradiště s Anglickou alejí a dále Lednicko-valtickým areálem. Ve spolupráci se zlínskou Centrálou cestovního ruchu Východní Morava areálem prochází jižní část Cyrilometodějské poutní stezky spojující Sv. Hostýn s Velehradem a přes Mikulčice se slovenským poutním místem Šaštín. Připraveno je budoucí propojení mikulčické a kopčanského části archeoparku formou výstavby lávky přes řeku Moravu.
Ve vazbě na všechny tyto aktivity byla zpracována studie přírodní stezky přilehlou částí Mikulčického luhu s napojením na oblast přírodní rezervace Skařiny se zbytky původních meandrů řeky Moravy, a rozvíjena spolupráce s městem Gbely, jenž provozuje v letních měsících na řece Moravě lodní dopravu a přepravu hostů mezi přístavišti Gbely a Tvrdonice.
Všechny uvedené aktivity vyznívají společně s kvalitou poskytovaných služeb a bohatým doprovodným kulturním programem v hodnoceních hradiště od našich návštěvníků i veřejných činitelů velmi pozitivně. Postupně revitalizovaný a jedinečný archeologický areál mikulčického velkomoravského hradiště se díky všem těmto proměnám stává vyhledávaným místem poznání a vzdělání, odpočinku i relaxace, místem, kam se hosté rádi a častěji vrací.
|