| Památník 2. světové války je pracovištěm Slezského zemského muzea, které se od roku 2011 podílí na projektu „Slezsko: paměť – identita – region“ v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) Ministerstva kultury ČR.
Projekt si mimo jiné klade za cíl zmapovat život obyvatel regionu v období 2. světové války, a to metodou „oral history“ – natáčením rozhovorů. Tyto záznamy jsou dále zpracovány a využity na výstavách, ve výukových programech pro žáky všech stupňů škol, v dalším vzdělávání pedagogů (v roce 2013 např. v rámci projektu Paměť kraje a na workshopu pořádaném Živou pamětí, o. p. s., na téma Využití rozhovorů s pamětníky 2. světové války pro vzdělávací praxi v České republice) a jsou k dispozici také badatelské veřejnosti. V každém roce jsou vybráni narátoři, kteří se buď narodili v regionu Slezska a severní Moravy, žili zde po určitou část svého života, nebo zde působili v období let 1939–1945. Dále jsou oslovováni ti, kteří se účastnili domácího či zahraničního odboje, byli během válečných let perzekuováni nebo jsou pamětníky protektorátní každodennosti.
Pamětníci jsou vybíráni v úzké spolupráci s veteránskými organizacemi, např. Československou obcí legionářskou a společnostmi, které pečují o vzpomínky pamětníků, např. Živou pamětí, o. p. s. Při natáčení rozhovorů spolupracuje Slezské zemské muzeum (dále též SZM) s externími společnostmi, které jsou zárukou kvality pořízených audiovizuálních záznamů. V roce 2013 to bylo nevládní a neziskové sdružení Post Bellum, které má v České republice nejrozsáhlejší zkušenosti se zaznamenáváním svědectví pamětníků. Post Bellum pořizuje filmové záznamy v České republice unikátní technologií eyedirect, inspirovanou postupy oscarového filmaře Errola Morrise. Díky využití systému zrcadel se zpovídaní pamětníci zcela přirozeně dívají přímo do kamery a tedy i do očí diváka u obrazovky. Výsledkem je velmi intimní záznam vzpomínek.
V roce 2013 bylo touto metodou pořízeno 21 rozhovorů, které jsou uchovávány ve dvou verzích. Tou první je nezkrácená varianta ve vysokém rozlišení Full HD (AVCHD). Druhou verzí je krátký sestřih zpracovaný z každého rozhovoru, který je využitelný pro výuku nebo prezentaci na výstavách. Ke každému rozhovoru je vytvořen jeden nebo více metodických námětů pro praktické využití ve výuce. Rozhovory jsou dále zpracovávány dle metodiky oral history – jsou přepisovány, je provedena redakční úprava, analýza a interpretace.
Současně s natáčením probíhá také digitalizace rozsáhlého fondu vzpomínek ve sbírce SZM, který vznikal v letech 1962–1989. Fond představuje unikátní sbírku výpovědi k dějinám celého 20. století.
Do národní soutěže muzeí Gloria musaealis přihlašujeme tento projekt, neboť máme za to, že vzpomínky přímých účastníků války patří k národnímu kulturnímu dědictví a je důležitým úkolem zdokumentovat a uchovávat toto dědictví pro současnost i pro budoucí generace. Nyní, téměř sedmdesát let po 2. světové válce, je to úkol o to těžší, že každým rokem je složitější vytipovat vhodné narátory kvůli vysokému věku pamětníků (většina z nich přesáhla věk 90 let) a jejich fyzickému a psychickému stavu.
Do soutěže zasíláme dvě ukázky rozhovorů, jejich zkrácené verze, metodické náměty a ukázku výukové prezentace, kterou pracovníci SZM vytvořili z několika výpovědí.
|
