| U příležitosti nedožitých pětasedmdesátin Oldřicha Kulhánka (26. 2. 1940, Praha – 28. 1. 2013, Praha) se Poštovní muzeum rozhodlo připomenout nejširší veřejnosti dílo tohoto nepřehlédnutelného umělce, tvůrce českých bankovek, medailí a jednoho z nejuznávanějších autorů československých, ale především českých poštovních známek.
Užité umění, ať už to byly poštovní známky, bankovky nebo medaile, považoval Oldřich Kulhánek vedle své stěžejní volné tvorby za okrajovou, nicméně velkou tvůrčí výzvu, která mu zajistila násobnou popularitu u široké veřejnosti. Malé grafické listy, jimiž jsou v přeneseném smyslu slova i bankovky, všichni důvěrně známe, neboť je nosíme v peněženkách a každodenně se jich dotýkáme. Připomeňme si, že bankovky našeho státu byly vždy navrhovány předními umělci (Mucha, Švabinský, Svolinský, Brunovský, Kulhánek) a nesly tak pečeť jedinečného výtvarného podání. V tomto směru jsou zcela po právu vnímány jako miniaturní, ale vrcholná díla užité grafiky.
Je to vůbec poprvé, kdy máme možnost na jednom místě porovnat návrhy pro všechny tři obory užitého umění, kterým se Oldřich Kulhánek věnoval.
Výstavu provází výrobní dokumentace jednotlivých oborů, jako jsou rytecké a tiskové desky ke známkám nebo bankovkám, sádrové odlitky k pamětním medailím. Posledně jmenovaným se Oldřich Kulhánek věnoval až v závěru svého života, přičemž vycházel z kreseb a skic k bankovkám. Ideové propojení je rovněž znát v souvislosti s výtvarným výrazem jeho známkové tvorby.
Pro výstavu v Poštovním muzeu zapůjčila Česká národní banka ze svých bohatých depozitářů zřídka vystavovaný originální návrh na stokorunovou bankovku s motivem Karla IV. z roku 1992 a vedle toho zcela mimořádně i vítězný návrh na desetikorunovou bankovku z roku 1971.
Z archivu Státní tiskárny cenin byly zapůjčeny mj. tiskové desky, tiskové archy nebo liniové rozkresby rytců Miloše Ondráčka a Václava Fajta. Právě spolupráce s nimi určovala podobu po umělecké i řemeslné stránce v mezinárodním kontextu velmi oceňovaných bankovek.
Z Národního muzea byly zapůjčeny kopie bust z triforia Chrámu sv. Víta představující Karla IV., Jana Lucemburského a Elišku Přemyslovnu. Táž instituce zároveň zapůjčila dvě bankovky carského Ruska z roku 1910 a 1912, které Oldřich Kulhánek označil za jedny z nejkrásnější na světě.
K výstavě byl ve spolupráci s Akademií věd ČR vydán katalog obsahující kromě reprodukcí stěžejních děl Kulhánkovy volné tvorby také reprodukce návrhů známek, bankovek i medailí.
|