Muzejní počin roku

Rothmayerova vila: Příběh jednoho domu a jedné rodiny
Stálá expozice interiérů a exteriérů rodinné vily architekta Otto Rothmayera (1892–1966) a jeho ženy Boženy Rothmayerové, textilní výtvarnice a propagátorky moderního životního stylu (1899-1984). Vila byla postavena v letech 1928-1929 v prostém stylu klasicizující moderny, a byla silně ovlivněna v návrhu a realizaci dílem Rothmayerova učitele a velkého vzoru Josipa Plečnika. Po obnově a restaurování (2011 – 2014) je objekt Rothmayerovy vily prezentován formou instalované památky, zobrazující autenticitu umělecky vysoce hodnotného díla v plné celistvosti, reflektující význam stavby jako určitého mezníku uměleckých a filozofických posunů ve dvacátém století. Proto je stálá expozice věnována nejen dílu Otto Rothmayera a jeho ženy, ale také uměleckým a kulturním hodnotám, které spoluvytvářeli s jejich tehdejšími přáteli a návštěvníky.
34/2015
Muzeum hlavního města Prahy
Kožná 1/475, 110 01, Praha 1
+420 221 012 912
+420 224 214 306
muzeum@muzeumprahy.cz
www.muzeumprahy.cz
064432
Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 01, Praha 1

Povinné přílohy

Stálá expozice interiérů a exteriérů rodinné vily architekta Otto Rothmayera (1892–1966) a jeho ženy Boženy Rothmayerové. Vila byla postavena v letech 1928-1929 v prostém stylu klasicizující moderny, silně ovlivněná v návrhu a realizaci dílem Rothmayerova učitele architekta Jože Plečnika. Hlavním přínosem pro prezentaci památky odborné a laické veřejnosti je vysoká míra dochovanosti objektu a souvisejících artefaktů, díky nimž lze celou expozici vnímat jako unikátní doklad intelektuálního zázemí, pracovního a uměleckého prostředí a životního stylu dvou významných osobností českého moderního umění. Míra nepůvodních prvků a dodatečných stavebních zásahů je minimální, především díky úctě a pietě, kterou dílu svého otce a tím pádem i domu samotnému a jeho interiérům věnoval architektův syn Jan Rothmayer. V roce 2011 byl dům včetně zahrady a vnitřního vybavení zakoupen Magistrátem hlavního města Prahy, který správu objektu svěřil nejprve Galerii hlavního města Prahy. Galerie zahájila stavební rekonstrukci domu podle projektu ing. arch. Jiří Nováka ze SÚRPMO. Pro rekonstrukci byly stanoveny zásady památkové ochrany exteriéru a interiéru vily, která se mezitím stala roku 2010 kulturní památkou (evid. č. 104019). Prioritním úkolem rekonstrukce a důvodem, proč byla vila hlavním městem Prahou od rodiny odkoupena, bylo zachovat v co největší možné míře autenticitu stavby včetně interiérů, nábytku i zahrady. V rámci rekonstrukce byly odstraněny stavební závady, které vznikly přirozeným stárnutím konstrukcí a materiálů. V roce 2014 budovu převzalo Muzeum hlavního města Prahy, které v návaznosti na předchozí rekonstrukci zahájilo další obnovu a rehabilitaci kulturní památky. Díky tomu mohla být vila začleněna do tzv. „architektonického trojúhelníku“, který tvoří Müllerova vila - Centrum památek moderní architektury ve správě Muzea hlavního města Prahy „NORBERTOV“ - a právě Rothmayerova vila. Po dokončené rekonstrukci, obnově a rehabilitaci je dům dostrojen autentickými předměty, jednak zanechanými po prodeji na místě, jednak zapůjčenými z galerijních a muzejních sbírek, do nichž se dostaly během života architekta nebo později z rodiny. Návštěvnický provoz je zajištěný formou komentovaných prohlídek pro menší skupiny a tematickými akcemi v domě i zahradě. Expozice je věnována nejen dílu Otto Rothmayera a jeho ženy, ale také uměleckým a kulturním hodnotám, vytvořeným jejich tehdejšími přáteli a návštěvníky. Nedílnou součástí Rothmayerovy vily je její zahrada. Hlavní myšlenkou rekonstrukce zahrady je návrat ke stavu na přelomu 50. a 60. let minulého století v souladu s obdobím stanoveným pro interiéry vily. Tato doba je velmi dobře zachycena na dochované fotografické dokumentaci zahrady pořízené rukou světoznámého fotografa Josefa Sudka – v souboru černobílých fotografií známých pod zažitým názvem „ Kouzelná zahrádka“ nebo také „Zahrádka pana kouzelníka“. Tento soubor vytvořil Sudek v roce 1956. Důležitým východiskem pro obnovu ducha zahrady a vystižení jejího tajemství je – kromě rekonstrukce „situací“ – také zachování přirozené patiny a stop času na kamenných, kovových a keramických prvcích a pečlivý restaurátorský přístup s využitím původních technologií a materiálů. V praxi to znamená nejen očištění zahrady od nevhodných výsadeb a samovolně vyrostlých dřevin – náletů a doplnění chybějících vegetačních druhů podle zmíněných fotografií, ale také obnova či rekonstrukce zátiší a intimních zákoutí, které tolik okouzlily J. Sudka a jiné významné fotografy a výtvarníky.

PhDr. Zuzana Strnadová
+420 221 012 912
strnadova@muzeumprahy.cz

Nepovinné přílohy

Mgr. Maria Szadkowska


Fotogalerie

nahoru