| Vila Löw-Beer v Brně je nejmladší ze šesti poboček Muzea Brněnska. V letech 1913 až 1939 ji obývala rodina Alfreda a Marianny Löw-Beerových, rodičů Grety Tugendhat.
Textilní podnikatel Alfred Löw-Beer koupil tuto secesní vilu v bezprostředním sousedství největšího brněnského parku Lužánek v roce 1913 i se svažitým pozemkem, který sahal od ulice Sadová (dnes Drobného) až k ulici Černopolní. V roce 1929 věnoval Alfred své jediné dceři Gretě, provdané Tugendhatové, horní část pozemku na stavbu rodinného domu. Vila Tugendhat, dílo německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, se stala téměř synonymem moderní architektury. V letech 1938 a 1939 byly obě židovské rodiny nuceny emigrovat. Za 2. světové války sídlilo ve vile gestapo a od 60. let domov mládeže. Od roku 1958 je vila nemovitou kulturní památkou. V letech 2013 až 2014 prošla kompletní památkovou obnovou, při zachování maxima původních stavebních prvků. Rekonstrukce se týkala exteriéru (střecha, fasáda) i interiéru (např. nové rozvody, ústřední vytápění, četné restaurátorské práce). Nejviditelnějším zásahem do původní hmoty je instalace výtahu ve světlíku, což ovšem umožňuje bezbariérový pohyb po celém objektu. Cílem památkové obnovy byla revitalizace vily spolu s instalací nové muzejní expozice.
Expozice s názvem „Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat“ byla pro veřejnost otevřena 16. 1. 2016. Vyzdvihuje hospodářské a stavební aktivity Löw-Beerů, které svým významem dalece přesáhly hranice města Brna i České republiky např. ve výstavbě vily Tugendhat. Expozice ve dvou podlažích vily přibližuje prostřednictvím moderních prezentačních prvků dějiny architektury a životního stylu měšťanstva v Brně od 2. poloviny 19. století až do 30. let 20. století. Architektura je v expozici netradičně prezentována více než desítkou struktivních modelů dokládající vývoj architektury od pozdního historismu, přes secesi až po funkcionalismus. Expozice mohla vzniknout i díky zápůjčkám z dalších brněnských paměťových institucí, např. Muzea města Brna, Technického muzea či Moravské galerie.
Zároveň s památkovou obnovou vily probíhala rekonstrukce objektu tzv. Celnice v zahradě vily. Objekt fungoval od 18. století jako zcela utilitární stavba (sloužila jako potravinová celnice na okraji města, později konírna a garáž pro kočáry, poté zde bydlel správce vily). V Celnici je návštěvníkům k dispozici stylová kavárna a především komorní galerie pro temporární výstavy, které doplňují a rozvíjejí hlavní témata expozice ve vile. Došlo rovněž k regeneraci zahrady do podoby, jakou měla ve 30. letech 20. století. Zahrada přímo vybízí k relaxaci uprostřed zeleně jen pár minut od centra města Brna – a poskytuje také ideální výhled na vilu Tugendhat.
Celnice a zahrada byla veřejnosti zpřístupněna na konci května 2015, ve vile (dočasně bez zmíněné expozice) probíhaly o víkendech komentované prohlídky. Zahrada a Celnice jsou trvale volně přístupné. V roce 2015 se v areálu vily uskutečnilo několik hojně navštívených akcí pro veřejnost např. Dětský den. Celý areál je bezbariérový.
Vila Löw-Beer je součástí Brněnského vilového kvarteta, volného sdružení slavných, památkově obnovených a veřejnosti přístupných vil. V kvartetu hrají Löw-Beer, Stiassni, Tugendhat a Jurkovič. Cílem sdružení je odborná spolupráce a společná propagace.
Závěrem lze konstatovat, že vila Löw-Beer patří k významným brněnským vilám nejen svým estetickým a technickým provedením, ale i díky historickému kontextu jakožto rodičovská vila Grety Tugendhat. Vila Löw-Beer a vila Tugendhat vždy tvořily jeden územní, byť nikoli architektonický celek. |
