| Výstava „Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí“ představuje více než dvě stě artefaktů, dokumentujících neobyčejné kulturní bohatství severozápadních Čech. Jde o největší přehlídku památkového fondu této oblasti v poválečné historii. Na výstavě se podílí přes padesát zapůjčitelů, díky nimž je možné představit i méně známá malířská a sochařská díla, užité umění, památky knižního malířství i vzácné archiválie. Výstava završuje mnohaletý výzkum historiků umění, historiků a archivářů z předních specializovaných pracovišť v České republice.
Název výstavy připomíná, že tato svébytná oblast na pomezí Českého království a Saského kurfiřtství byla od středověku místem prolínání podnětů z obou stran Krušných hor. Vzájemné vztahy mezi jednotlivými centry naznačuje architektura výstavy, která připomíná dvě hlavní středověké trasy v regionu. Vodní cestu po Labi a takzvanou saskou cestu po souši, která vedla z Prahy přes bohatá královská města do Annabergu a Freibergu. Závěr výstavy je věnován fenoménu krušnohorských horních měst, jejichž rozkvět podnítila „stříbrná horečka“ na přelomu 15. a 16. století.
Dějinné události 20. století zpřetrhaly v mnoha místech regionu staleté historické vazby. Dochovaná díla, vystavená s ohledem na původní kontext jejich vzniku, tak přispívají k oživení historické paměti, kultivaci povědomí o vlastní identitě a k posílení vztahu dnešního diváka a (a nejen) obyvatele severozápadních Čech k odkazu minulých generací i k samotné krajině, stále ohrožované partikulárními ekomicko-politickými zájmy. Vedle samotné unikátní prezentace výjimečného kulturního bohatství jsou právě tyto hodnoty tím hlavním důvodem, proč by se měl, dle mínění autorského kolektivu, představený projekt ucházet o ocenění Muzejní výstava roku. |
