| Zpracování kladenských novodobých dějin trpí stále ještě dosti značnými mezerami. Naštěstí o tom, jak vypadalo Kladensko a lidé, kteří v tomto regionu žili a pracovali, podávají nenahraditelné svědectví dobové fotografie. Jejich nejucelenější sbírku spravuje Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně. Přestože byl depozitář fotografií dlouhá léta jen nepříliš doceňovanou součástí muzejních sbírek, podařilo se do ledna roku 2016 nashromáždit, převést do digitální podoby a zapsat do Centrální evidence sbírek celkem 4 106 inventárních čísel depozitáře fotografie - filmy. Přitom jedno inventární číslo mnohdy neobsahuje jen jednu fotografii, ale vzácností nejsou ani dvaceti a více položková inventární čísla tvořící ucelený soubor. Významným historickým pramenem je přitom kromě fotografie samotné i připojený text obsahující bližší podrobnosti o snímku, dataci, jméno autora, místo pořízení atp. Zásluhu na uspořádání, zpřístupnění a pravidelném využívání depozitáře má zejména jeho současný správce Jaroslav Vyšín. Kniha Obrázky z dob starého Kladna vydaná ke 111. výročí vzniku kladenského Klubu fotografů amatérů Camera představuje méně známé a zcela neznámé fotografie z této sbírky, které vybral J. Vyšín a jsou na nich zachyceny proměny města i jeho obyvatelé od konce 19. století do počátku druhé světové války. Úvodní text historika Karla Drvoly mapuje historii fotografie v Kladně od 19. století až do konce 30. let 20. století a připomíná mimo jiné takové osobnosti fotografického života v Kladně, jako byli Jiří Lomíček, zachycující tvář města v prvním desetiletí 20. století, Jaroslav Kmodras, dokumentující ve stejné době práci horníků pod zemí, nebo Benedikt Valenta, který ve 30. letech 20. století portrétoval významné výtvarníky J. Konůpka, E. Fillu, C. Boudu a další. |
