| Moravu krášlí zahrady a krajiny představující unikátní průřez dějinami zahradního umění. Některé z nich jsou zapsány na Seznam světového dědictví, což znamená, že jsou řazeny mezi nejvýznamnější díla oboru a pro kulturní dějiny lidstva mají stejnou hodnotu jako např. pyramidy v Gíze nebo centrum Říma. Jedním z těchto krajinářských divů je Lednicko-valtický areál, nazývaný od 19. století Zahradou Evropy. Ta představuje unikátní učebnici dějin zahradního umění a poskytuje nevyčerpatelnou inspiraci pro krajinářské architekty.
Impulzem pro vypracování publikace věnující se Zahradě Evropy byl výzkumný projekt Národního zemědělského muzea Kulturní krajina jako prostor pro společenskou reprezentaci a relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. do počátku 20. století, podporovaný MK. Dosud publikované práce nevystihují dostatečně umělecké krajinotvorné výboje knížat z Lichtenštejna či jejich krajinářských architektů a dalších tvůrců moravských zahrad. Ty tak zůstávají nedoceněny v národním, evropském i světovém kontextu.
Posláním knihy je přispět k důkladnějšímu promýšlení každého, byť sebemenšího zásahu nejen v Zahradě Evropy, ale ve všech historických zahradách. Vývoj zahradního umění autor uchopil z nové, doposud nevyužité perspektivy. Zkoumá, jak pracovali krajinářští architekti s rostlinami, prostorem zahrady a s vodními prvky. Práce nabízí pohled na složitosti a křehkosti zahradní kompozice, jež je o to zranitelnější, že je tvořena z absolutně krásných součástí, totiž rostlin, svévolných a současně snadno zranitelných. Práce navíc seznamuje s neznámými či méně známými inspirativními zdroji moravských tvůrců zahrad. Čtenáři se tak do rukou dostává jedinečný příběh zahrady, která uchvacuje své návštěvníky po řadu staletí až do dnešních dnů.
|