| Prostějovsko je po stránce geologické velice pestré a různorodé. Jeho vyjímečné postavení spočívá v poloze na rozhraní dvou velkých geologických celků: Českého masivu a Karpatské soustavy. Během dlouhého geologického vývoje byla tato oblast několikrát zaplavena mořem, které zde zanechalo svoje stopy v podobě usazených hornin se zkamenělinami. Celou expozicí provedou návštěvníka názorné a populárně laděné výstavní panely věnované jednotlivým geologickým útvarům, podobu Prostějovska před desítkami milionů let přiblíží obrazové rekonstrukce dávných moří i pevniny.
Z období prvohor je nutné zmínit unikátní a jediný výskyt silurských hornin na Moravě u Stínavy. Tajemní graptoliti, kteří nález silurských břidlic potvrdili, jsou prezentováni ve štole. Přímo v terénu, pod stěnou devonských vápenců, se ocitneme díky fotografii Růžičkova lomu v Čelechovicích na Hané. Jedna z nejvýznamnějších paleontologických lokalit celé republiky byla kdysi v devonu tropickým korálovým útesem, jehož tvůrci a obyvatelé – koráli, stromatopory, měkkýši, trilobiti a lilijice jsou dnes ozdobou nové expozice. Poslednímu útvaru prvohor zastiženému na Prostějovsku – karbonu – je věnována iluze „karbonského pralesa“ se stromovitými plavuněmi, přesličkami a kapradinami a také obří vážkou Meganeurou. V třetihorním oddíle expozice najdeme na mořských plážích četné zkameněliny hřebenatek, ústřic, ježovek a řadu zajímavých typů usazenin, dokazujících poslední výskyt moře v našem regionu.
Vhodnou a promyšlenou kombinací výstavního nábytku v podobě zásuvkových skříněk se skleněnými poklopy a skleněných hranolů se podařilo do malého výstavního sálu umístit kromě regionální části i část obecnou v podobě základních informací o minerálech, horninách a zkamenělinách.
|
