| Publikace upozorňuje na autory, kteří zde žili a tvořili mezi léty 1900–1918 a byli součástí evropského výtvarného umění (Anton Kolig, Hugo Baar, Franz Barwig) a zároveň reflektuje autory, kteří byli dosud mimo okruh zájmu a jejich tvorba je rozporuplná (Albín Polášek). Snaha o komplexní a objektivní zachycení klíčového období výstavy, tj. mezi léty 1918 – 1938, zahrnuje sběratelské a mecenášské aktivity (rod Lichnovských, Oskar Federer), ale také protikladná sociální a společenská východiska (intelektuální prostředí třebovického zámku a Marie Stony).
Zásadním zlomem pro rozvoj umění v regionu bylo otevření Domu umění v roce 1926. Na pozadí výstav, které byly pořádány v Domě umění, se odvíjí osobní příběhy řady autorů (Valentin Držkovic, Ferdiš Duša, Břetislav Bartoš) a působení lokality – slovanská orientace pod vlivem uskupení Koliby, dobový zájem o folklorismus (Bratři Jaroňkové a jejich umělecké dílny), sociální umění, ale i specifická krajinomalba (horská krajina Beskyd a industriální krajina). Umělecká tvorba je zasazena do kontextu místa (sochařství spíše orientované na monumentální exteriérovou tvorbu). Většina témat je zpracována poprvé komplexně (německy mluvící autoři, knižní kultura, průmyslový design). Součástí katalogu je chronologie výstav, soupis uměleckých skupin i sdružení a jmenný katalog, řada informací je publikována poprvé. Katalogu předcházela několikaletá heuristika a spolupráce s archivy a dalšími paměťovými institucemi.
|
