| Výstava představuje hlavní centra krajinářského školení, která měla vliv na zobrazování přírody a naturalistických motivů. Pro celou řadu autorů se stala důležitými jejich osobní východiska tvorby, dosažená především na výtvarných akademiích ve Vídni, Praze, Mnichově, ale i v Düsseldorfu či Paříži. Zásadní kapitolu pak představovaly vlastní zkušenosti z Barbizonu i dalších oblastí Francie, vyhledávaných plenéristy. K tomu je třeba přiřadit i vliv holandské malby a vizuálně atraktivního prostředí Itálie. Plenérová krajinomalba se stala nositelkou nových uměleckých tendencí směřujících od intimní a lyrické krajinomalby k impresionismu. „Intimní krajina“ svým zaměřením na živou skutečnost a orientací na domácí a venkovské prostředí pomohla k postupné transformaci krajinomalby směrem k modernímu umění. Malíři reagovali nejen na kompoziční schémata s často využívaným nízkým horizontem, ale i po stránce malířské techniky objevovali pastózní rukopis a svobodnější práci s barvou. Krajinomalba se stala významným žánrem 19. století, na němž se rychlý vývoj směřující k modernímu pojetí malby projevil nejmarkantněji. Postupně upouštěla od schémat a měnila se volbou témat, obrazových forem a vystižením nálady. Představitelé prezentované generace krajinářů realisticky zobrazovali přírodní svět a byli oceňováni i pro schopnost zachytit zvolený námět či výsek krajiny s jedinečnou atmosférou. Na výstavě jsou představeni autoři z Čech (Wilhelm Riedel, Julius Mařák, Maximilian Haushofer, Soběslav Hippolyt Pinkas, Václav Brožík, Vojtěch Hynais, Bedřich Havránek, Antonín Chitussi, Zdenka Braunerová), ze Slovenska, Maďarska a Rakouska (Ladislav Mednyánszky, Mihály Munkácsy, Géza Meszöly, Lajos Deák Ebner, Eugen Jettel, August von Pettenkofen, Emil Jakob Schindler ad.). |