| Projekt Domov můj má za úkol doplnit knihy, články a reportáže o lidických a ležáckých přeživších o vizuální dokument. Fotografie Martina Homoly pamětníky zachycují skrze jejich tváře a výrazy, což je velmi silná výpověď. V konfrontaci s rodným a rodinným prostředím rozjímají nad otázkami spojenými s vnímáním ztráty rodiny a domova. Na pusté pláni či v prázdném údolí, ve které se před více než sedmdesáti lety změnily obec Lidice a osada Ležáky, dostává hledání ztracených hodnot jinou, slovy nezachytitelnou dimenzi.
Fotografie cílí na dva základní obsahy. Jeden se zaměřuje na autentické zachycení tváří pamětníků, žijících svědků lidické a ležácké tragédie. Druhou rovinou je reportážní a sociální fotografie. Obrazy a texty mapují prostor, jenž vytváří domov a utváří hodnoty člověka.
Publikace si klade za cíl zachytit lidické a ležácké pamětníky formou, jakou dosud nebyli prezentováni a která umožní odhalit jejich emoce spojené se vzpomínkami na domov. Životní osudy, postoje a hodnoty pamětníků jsou sdělovány skrze fotografický objektiv a doprovázeny krátkými texty. Prostřednictvím vizuálního vjemu je čtenáři ponechán prostor k vlastní interpretaci životních hodnot a pochopení osobnosti jednotlivých pamětníků. Více než 75 let od vyhlazení obce Lidice a osady Ležáky přináší projekt výjimečnou a pravděpodobně poslední příležitost zprostředkovat nový pohled na důsledky tragických událostí z června 1942 prostřednictvím žijících pamětníků.
Publikace vyšla ke stejnojmenné výstavě v Lidické galerii.
|
