| Publikace Šenovský zámek a jeho osud podrobně popisuje dějiny budovy, která „vévodila“ Šenovu a přilehlým obcím od poloviny 16. století až do roku 1927, kdy byla zbořena. Je dosud vůbec první knihou, jež se budovou zámku a přilehlého okolí zabývá. Publikace je společným dílem čtyř autorů, členů Historicko-letopiseckého aktivu (dále HLA), pracujícího při Šenovském muzeu.
Kniha je členěna do 5 částí, které se dále dělí na 37 jednotlivých kapitol, včetně poznámkového aparátu. Menší část knihy je věnována době před postavením zámku a také tomu, co z této vznešené budovy zbylo. Podstatná část je věnována samotné budově, majitelům panství a také lidem, jež na šenovském panství žili. Nechybí ani pověsti, které se k zámecké budově a jejím obyvatelům váží.
Pozornost zasluhuje rovněž kapitola věnovaná rodinné galerii Skrbenských, objevené díky iniciativě jednoho z členů HLA v depozitáři Národního památkového ústavu a reprodukce těchto obrazů jsou nedílnou součástí expozice Šenovského muzea.
Kniha je obohacena o podrobný rodokmen rodu Skrbenských, v rozsahu od počátku 15. do druhé poloviny 20. století. Tento rodokmen je dílem jednoho z autorů publikace a vyšel také samostatně, jako součást výše uvedené stálé expozice rodu Skrbenských.
Texty jsou propojeny s bohatým obrazovým materiálem, který doplňuje jak historická fakta, tak hypotézy. Jsou zde rovněž kopie archivních materiálů, příkladně seznam majetku paní Fanny Fatton a ocenění jí náležících nemovitostí na šenovském panství, sepsaný v roce 1884.
Autoři bádali také v archivu Rakouské národní knihovny, kde získali fotografie posledních členů rodu Skrbenských, jimž Šenov patřil.
Obzvláště aktuálním dělá tuto knihu také QR kód, kde je formou videozáznamu z dronu zachycen prostor šenovského zámeckého parku, tak jak vypadá nyní s vytyčeným půdorysem zámeckých budov.
Cesta k vydání knihy byla nesnadná, od první myšlenky v roce 2015 uběhly dlouhé tři roky, než se knihu podařilo dokončit a díky podpoře města Šenova a především pana starosty Ing. Jana Blažka také vydat. Jistě také stojí za zmínku, že autoři pracovali zcela bez nároku na honorář s tím, že kniha samotná je jim odměnou největší.
Možná je to na tomto místě nepatřičné, ale v tomto rozboru je zajímavé, hovořit o tom, co se do naší knihy nevešlo a proč. Tak příkladně kniha neobsahuje dvě velmi unikátní fotografie interiéru zámku. Proč? Stalo se tak proto, že kniha vyvolala nesmírnou „bouři“ mezi místními i okolními starousedlíky, kteří najednou, ještě i těsně před jejím vydáním začali nosit další a další zajímavosti včetně fotografií. Také příbuzní, autora vůbec první knihy o Šenově Hanuše Lankočího (kniha vyšla v roce 1913), přinesli přesně v den, kdy stroje začaly tisknout první listy naší knihy, dvě úžasné dosud nikým nepublikované a zcela neznámé fotografie interiéru šenovského zámku. Tato i další okolnosti vedly autory k příslibu vytvořit po čase druhé, rozšířené vydání.
|
