| Malíř Antoš Frolka patřil k výrazným umělcům, působícím na jižní Moravě v první třetině 20. století. Byl žákem malíře Joži Uprky, za jehož epigona je někdy neprávem považován. Celý život prožil na venkově, vedle malování se živil zemědělským hospodařením. Náměty jeho děl byly pevně propojeny s životem vesnice, maloval to, co kolem sebe viděl a co také žil. Realistickým způsobem zachycoval výjevy, kterých byl každodenním svědkem – práci na poli, podomní obchodníky, řemeslníky, hrající si děti, ale také slavnostní okamžiky - obřadní obchůzky, muzikanty, tanečníky. Jeho dílo je tak významné nejen umělecky, ale také jako jedinečný ikonografický doklad pro studium života na slováckém venkově v první třetině 20. století. Se zájmem se tak setkává právě často u etnografů, kteří jej považují za cenný pramen.
Dílo Antoše Frolky bylo prezentováno během jeho života na řadě výstav, ať již souborných nebo samostatných. V druhé polovině 20. století však zájem o Frolkovo dílo upadá. Poslední větší výstavy se konaly ve Strážnici (1977) a v Uherském Hradišti (1985). Význam výstavy „Antoš Frolka (1877–1935): Malíř slováckého venkova“ spočívá jednak v množství děl, které se podařilo nashromáždit (107 kusů), ale také v jejich tematické šíři. Pro výstavu byla vybrána díla z různých fází umělcova života tak, aby byly postiženy nejrůznější témata a výtvarné techniky. Součástí výstavy jsou i velkoformátové panely s fotokopiemi děl, které pro své rozměry nebylo na výstavě možné prezentovat v originále (např. opona v divadelním sále Spolkového domu ve Skalici). Mimo Frolkova výtvarného díla je zde prostřednictvím komentovaných dobových fotografií přiblížena umělcova osobnost, jeho osobní postoje, rodina atd.
|
