| Do soutěže přihlašujeme muzejní počin, který spočívá v revitalizaci dosud nepřístupné části areálu muzejní budovy – minoritského kláštera. Díky stavební úpravě a novému vybavení dříve poněkud zanedbaného nádvoří, tzv. zadního traktu, se zároveň povedlo vytvořit důstojné místo pro novou expozici lapidária, klidovou oázu pro návštěvníky muzea a na spojnici stávajících expozičních prostor s tímto nově otevřeným celkem také zařídit edukační a odpočinkovou místnost, která doposud v naší muzejní budově chyběla.
Motivací pro celý komplex provedených úprav byl projekt, který řešil neuspokojivý stav stávajícího umístění podsbírky lapidária v netemperovaných prostorách znojemského hradu bez přístupu veřejnosti. Problematické byly jednak klimatické podmínky s vysokou relativní vlhkostí vzduchu (86–91 % a jednak nevyhovující uložení fragmentů na zemi (vzlínající zemní vlhkost). Depozitář navíc nebyl odpovídajícím způsobem zabezpečen a v něm uložené sbírky nebylo možno z důvodu obtížného přístupu a manipulace ani krátkodobě výstavně využít. Pokusili jsme se tedy zpřístupnit další část bohatého sbírkového fondu právě v nově zrekonstruovaném a dosud nepřístupném zadním traktu minoritského kláštera ve vhodných prostorách, jež jsou svým původním stavebním slohem vhodně provázány s prezentovanými sbírkovými předměty.
Rekonstrukce zadního traktu zahrnovala především opravu fasád, zdí, schodišť, edukační místnosti a vstupu, terénní a zahradnické práce včetně výsadby původních rostlin s popiskami, vybudování bezbariérového přístupu, realizaci zpevněných ploch, kamerového systému, závlahového systému, retenčních nádrží pro zalévání, podstavců pro exponáty, jezírka, elektrifikaci a umístění laviček.
Optimální podmínky, ochranu a bezpečnost sbírkových předmětů zajišťují ve venkovním prostředí dřevěné podstavce s odvětrávacím a odvodňovacím opatřením, na kterých jsou exponáty umístěny, bezpečnost pak mimo jiné zajišťuje kamerový systém a PZTS na vstupech.
Na spojnici stávajících veřejnosti přístupných prostor s nově otevřeným nádvořím se navíc nacházela místnost využívaná doposud jako skladiště, kterou bylo možno adaptovat a vybavit pro edukační účely.
Díky projektu se nám podařilo skloubit tři významné počiny:
1) zpřístupnit dosud nepřístupný, zanedbaný zadní trakt nemovité kulturní památky minoritského kláštera a vytvořit v centru města oázu klidu;
2) zpřístupnit dosud neprezentovanou podsbírku lapidária a umístit ji do vhodnějších klimatických i bezpečnostních podmínek než dosud byla;
3) vytvořit chybějící edukační místnosti v objektu – edukační programy byly realizovány dosud v chladné křížové chodbě (EP v MK přitom v roce 2018 navštívilo 2.938 žáků).
Venkovní expozice kamenných stavebních prvků spolu s expozicí rostlin v sobě propojují nehybnost kamene s živostí rostlin typických pro znojemský region. Obě provázané expozice obklopené tichými vysokými zdmi bývalého kláštera přináší do rušného centra města princip meditačních zahrad, kde pomalu plyne čas, rostliny do větru šeptají krátkou zprávu o vegetaci ve zdejší krajině a kamení mlčky vypráví o dobách dávno minulých.
Venkovní expoziční prostor se dále nabízí k pořádání kulturních akcí, především komorních koncertů či besed a čtení literárních textů.
|
