| Od počátků propojení rodinné historie s Mikulovem ujišťovali Dietrichsteinové rodovou galerií, knihovnou, budovanou generacemi a krásnými stavbami s přepychovými interiéry své okolí o sounáležitosti se společenskými špičkami společnosti. Uměleckými sbírkami pečlivě instalovanými v zámeckých sálech zřetelně dávali svým dědicům i hostům zprávu o starobylosti rodiny, vznešenosti jejích generací a svém citu pro krásu. Majorátní zámek Dietrichsteinů v Mikulově, součást rodové titulatury a základ jejich majetkového postavení v říši se stával v běhu času a s měnícími se nároky na reprezentaci rodiny, depotem rodinných sbírek.
Sbírkou se středověkou tradicí byla pokladnice zámecké kaple udržovaná ještě počátkem 20. století. Nejstarší ze sbírek byla knihovna prvního z moravských Dietrichsteinů svobodného pána Adama, humanistického politika a hofmistra Rudolfa II. Jeho syn kardinál František sbírku zvětšoval nákupy knihoven protestantů, vnímal ji jako symbol svého výjimečného politického statutu. Pověst knihovny byla její zhoubou, stala se válečnou kořistí armády švédské královny Kristýny. Adama Dietrichsteina považujeme rovněž za zakladatele barokní sbírky zámecké obrazárny o stovkách kusů, nezpochybnitelného dokladu aristokratické kultivovanosti rodiny, jejíž torzo je základem této expozice.
Polovina 18. století přinesla sběratelství motivované vědeckým poznáním. Následoval romantismus 19. století se sběratelstvím, které podporovalo historii rodiny. Ve 20. století přinesl jiný model sběratelských zálib kníže Hugo Dietrichstein. S hlubokým zájmem o historii zámku, města a jeho okolí začal vytvářet základ zámeckého muzea sbírkou archeologických nálezů z Mikulova a okolí. Jeho snacha Mercedes v duchu módní vlny zájmu o archeologii starověkých kultur přinesla do Mikulova svoji sbírku buddhistické, staré čínské, egyptské a antické plastiky.
Loupení švédské armády za Třicetileté války a dva požáry mikulovského zámku roku 1719 a 1945 zničily sběratelské dílo několika generací. O sbírkách, které se vinou osudu dochovaly v torzech či jen zmínkách, vypráví tato výstava.
|
