| Oblastní muzeum v Chomutově se rozhodlo připomenout 30. výročí sametové revoluce, která znamenala pro československou společnost zásadní změnu. Z možností věnovat se tématu buď z celostátního hlediska, nebo z regionálního, byla vybrána možnost třetí, propojit oba pohledy do jednoho inovativního propedeutického projektu, který svou jedinečnou formou zaujme co nejširší návštěvnickou základnu.
Hlavním cílem projektu bylo oslovit zejména mladou generaci, která listopadové události zná pouze z vyučování a část o nich neslyšela vůbec. Proto bylo důležité, aby propedeutický projekt školáky a středoškoláky skutečně zaujal. Z uvedených důvodů byl zvolen formát únikové hry, který měl díky své dynamice, adrenalinu a emocím vpravit návštěvníky do dobových situací tak, aby se co nejvíce přiblížili tehdejší atmosféře ve společnosti. Odkaz na hru je zakódován i v názvu projektu „Únik z totality aneb listopad ´89 na Chomutovsku“.
Návštěvníci měli možnost formou zážitků nasát atmosféru 80. let 20. století v Československu a na Chomutovsku a díky tomu mohli lépe pochopit, proč studenti a následně velká část národa vyšla koncem roku 1989 do ulic protestovat proti komunistickému režimu.
Úniková hra prováděla návštěvníky po jednotlivých stanovištích. Každé z nich mělo vlastní tématiku, která rezonovala tehdejším Československem, všechna byla vybavena odpovídajícími dobovými artefakty. Hráči prošli studentským pokojem, stanovišti, která se věnovala tehdejší módě, spotřebitelské technice, průmyslu a s ním spojeným ekologickým problémům a ocitli se také ve výslechové místnosti StB. Obsahem hry bylo na každém stanovišti splnit úkol, získat za to klíč a postupně dojít až do finále, na „Národní třídu“, kde si mohli úspěšní hráči zacinkat klíči, a tak ukončit hru. Pro zvýšení napětí a celkového emotivního nastavení hráčů byl stanoven časový limit, atmosféra byla podpořena zvukovým podkresem z reálného záznamu z Národní třídy a vizuálně vše doplnil i blikající modrý maják. Pokud návštěvníky hra zaujala, mohli si hru klidně vyzkoušet znovu, po další trase. Vzhledem k tomu, že projekt byl zaměřen především na školy, byly v rámci hry připraveny celkem čtyři na sobě nezávislé okruhy, i v tomto spočívá unikátnost projektu. Hráčské skupiny si navzájem nijak překážely. Úniková hra byla schopna plnohodnotně pojmout jak celou třídu, tak zaujmout i jednotlivce nebo rodinu s dětmi.
Kromě obecné situace v Československu projekt poprvé komplexně zmapoval sametovou revoluci na Chomutovsku. Součástí hry byly také archivní fotografie z listopadu a prosince 1989 nafocené v Chomutově, které viděla veřejnost poprvé od jejich nafocení, což se sekalo s širokým ohlasem.
Potvrzení o správném nastavení a provedení projektu přinesla vysoká návštěvnost základních a středních škol. Doposud únikovou hru navštívilo okolo 2 000 školáků a středoškoláků, celkem potom přibližně 2.700 návštěvníků. Vzhledem k tomu, že projekt poběží do konce března, lze očekávat více než 3 000 hráčů.
Dalším benefitem projektu byla také skutečnost, že návštěvníci, kteří neměli zájem o únikovou hru, měli možnost plnohodnotně absolvovat celou instalaci a neřešit ubíhající čas.
Celý projekt byl od počátku koncipován zároveň jako putovní, je možné ho tedy sestavit kdekoliv jinde. Potřeba je jen odpovídající prostor a chuť si hrát.
|