| Muzeum Komenského v Přerově spravuje hrad Helfštýn od roku 1960 a projekt „Záchrana a zpřístupnění hradního paláce“ je jeho dosud nejrozsáhlejším počinem v rámci dlouhodobého úsilí o záchranu této významné moravské památky. Za zmínku stojí skutečnost, že snahy o zastřešení hradního paláce probíhaly již od poloviny 20. století.
Zlomovým se stal rok 2010, kdy vědecká rada Národního památkového ústavu odborného územního pracoviště v Olomouci definovala principy možné záchrany chátrajícího torza. Mezi zásadní požadavky patřila maximální míra poznání dochovaných hodnot objektu a jeho stavebně-historického a stavebně-technického stavu. Cennou se stala již předprojektová fáze, během níž byl zpracován rozsáhlý konvolut odborných expertíz, díky kterým se podařilo interdisciplinárními průzkumy zmapovat všechny dostupné poznatky o torzu renesančního objektu. V průběhu stavby provedlo Muzeum Komenského v Přerově také záchranný archeologický průzkum, který přinesl množství pozoruhodných nálezů a spolu s památkářským operativním průzkumem a dokumentací i řadu nových poznatků o historii objektu.
Architektonicky se projektu zhostil atelier-r z Olomouce pod vedením Miroslava Pospíšila a Martina Karlíka. Jejich přelomová invence ve prospěch zachování torzálnosti upustila od snahy o úplné zastřešení sedlovou střechou. Do paláce vetkli minimalistický systém zaatikových střech a cortenových konstrukcí umožňujících návštěvníkům vnímat palác ve všech dochovaných úrovních od suterénu po korunu zdiva po schodech, lávkách a plošinách.
Po více než dvou stoletích mají návštěvníci možnost shlížet do údolí Moravské brány, kráčet v úrovních, kde se naposledy pohybovali příslušníci rodu Ditrichštejnů a vnímat rozvinutou architekturu Helfštýna v její plné kráse a působivosti.
Intervenci soudobé architektury předcházelo celkové statické zajištění paláce a sanace všech jeho konstrukcí. Až poté se daly do jednotlivých místností instalovat klenoty z podsbírky uměleckého kovářství a informační panely představující palác jako hlavní exponát. Jako čítanku obecných i stavebních dějin ho nyní můžou v konfrontaci s exkluzivními skleněnými expozičními panely vnímat všichni, kteří se ponoří hlouběji do jejich obrazového a textového obsahu.
Nálezy fragmentů kamenických prvků daly vzniknout komornímu lapidáriu. Pro snazší pochopení původního kontextu zasazení článků v architektuře jsou artefakty osazeny společně s kresebnými rekonstrukcemi architektonických celků. Unikátní pískovcové fragmenty nesou atypické instalační prostředky evokující tvarosloví okenních a dveřních ostění. Expozici doplní také dvojice 3D modelů zachycující stav Helfštýna kolem roku 1300 a po roce 1480.
Realizace, jejímž investorem byl Olomoucký kraj, zřizovatel Muzea Komenského v Přerově, probíhala od září 2017 do července 2020 a uskutečnila se i díky úspěšné žádosti o dotaci z Integrovaného Regionálního operačního programu (IROP) v rámci výzvy č. 21 – muzea v roce 2016. Generálním zhotovitelem stavby bylo sdružení pro záchranu a zpřístupnění hradního paláce na Helfštýně Hochtief, CZ a ARCHATT PAMÁTKY, s. r. o.
Počin považujeme za mimořádný především proto, že se v něm snoubí památková záchrana a znovuoživení zříceniny současnou vrstvou architektury. Její doplnění o špičkové technologie a originální mobiliář umožnilo významné rozšíření prezentace muzejních sbírek. Přidanou hodnotu spatřujeme v možnostech vnímání všech úrovní torza souběžně s uchováním jeho autentických hodnot.
|
