| Průmyslová minulost Brna se stále propisuje do jeho současné podoby. Významně k tomu přispívá dědictví vlnařství, jehož provozy se rozkládaly na předměstích. Dnes se jedná o problematické architektonické dědictví, které budí pozornost zejména v případě rozsáhlých demolic. Výpravné vily majitelů jsou postupně otevírány veřejnosti, jako např. vila Tugendhat. Technické muzeum v Brně se dlouhodobě specializuje na mapování historie vlnařství a prostřednictvím publikací a dalších aktivit přispívá k diskusi na dané téma. Výstava je další polohou, jak lze přispět k pochopení významu brněnského vlnařství. Jejím cílem je nabídnout pohled na vlnařství jako na obor lidské činnosti, který městu přinesl světovou proslulost a současně vyžadoval vysoké nasazení a odbornou erudici. Úspěch místních podnikatelů ve sledovaném období byl dán schopností přestát krize, zajistit odbyt a zaměstnancům práci. Což je aktuální poselství zejména v dnešní době. Výstava poprvé nabízí pohled do vzorníků s dochovaným sortimentem, který je možné díky dlouholeté badatelské aktivitě autorů výstavy také interpretovat. Vedle toho je prezentována práce konzervátorů MCK, kteří vzorníky postupně čistili a připravovali pro prezentaci, prostřednictvím videozáznamu. Vlnařství je výstavou interpretováno jako vysoce specializovaná forma podnikání mající v Brně dlouhou tradici. Autoři výstavy poukazují na to, že celosvětový úspěch místních firem stál na lidech – byl dán širokým rozhledem majitelů i zaměstnanců. Většina podnikatelů patřila k německy hovořící většině a byla také významnými členy řady odborných komisí, např. ve Verband mährischer Industrieller in Brünn. Vedle toho zde působilo několik českých firem, které dosáhly také úspěchů na světových trzích, např. firma Jana Hoška. Výstava dále představuje šířku dobového sortimentu a připomíná, že se jednalo o luxusní zboží (např. z firmy L. Auspitz Enkel) až cenově dostupný mykaný sortiment (např. z továrny Paul Neumark). Ukázky produkce mohou návštěvníci prohlížet nejen ve vitrínách ale také v interaktivních obrazovkách. Pohled na sortiment je spojen na s otázkou odbytu tkanin. První republika byla obdobím, kdy se salonní krejčovina posouvala do pozadí (vlivem ceny, nikoliv kvality) a do středu pozornosti se tlačila dravá konfekce, tedy sériová výroba vytvářená na sklad. I ona byla závislá na tkaninách z Brna – např. firma Nehera, Rolný, Sborowitz aj. Což demonstrují figuríny s dobovou módou. Téma dále rozvíjí unikátní filmové záběry do výroby (např. se selfaktory) a autentické vzpomínky pamětníků. Dále je představeno množství dobových fotografií z interiérů továren, které dosud nebyly prezentovány. Vystavené exponáty pochází ze sbírky Technického muzea, Muzea města Brna, Moravské galerie a soukromých sběratelů. Doprovodný program je určen předškolní i školní mládeži. Pro starší publikum je připravena série přednášek, exkurzí v terénu a ukázek tkaní na historickém stavu. |
