| Muzeum východních Čech v Hradci Králové (MVČ) pojalo pandemická omezení v roce 2020 jako výzvu. Na počátku stálo tradiční muzeum, jehož kurátoři a pedagogové vnímali cokoliv digitálního v oblasti služeb veřejnosti s náležitým respektem a pocitem, že je nutné tyto věci nechat výhradně profesionálům, zajistit je externími firmami a draze zaplatit, zkrátka že to je obtížný úkol.
Od března do prosince 2020 MVČ dokázalo z výchozí nulové pozice připravit:
• panoramatické 360° prohlídky 4 fyzických výstav (celkem 7 sálů), jimiž lze procházet a interaktivně čerpat informace o jednotlivých sbírkových předmětech;
• 3 digitální výstavy s texty, fotografiemi, mluveným slovem a dalším obsahem;
• 4 multimediální digitální exkurze, které kombinují charakter digitální výstavy a virtuální prohlídky určité lokality;
• 5 interaktivních geomap s příběhem (GIS-stories). Jde např. o exkurzi po zaniklých hradeckých kostelích, kterou si, stejně jako ostatní, lze vychutnat s mobilem v ruce přímo na místě. Každá taková interaktivní aplikace zobrazuje pozici návštěvníka na mapě, umožňuje mu pracovat s obsahem, jenž je tvořen např. 3D modely, fotografiemi, texty i audiem či videem a tvoří příběh zasazený do digitální mapy;
• 6 virtuálních přednášek pro veřejnost dostupných mj. na YouTube (část vysíláno živě – livestream);
• namluvili jsme 11 audio pohádek;
• natočili jsme 8 plně hraných výukových videí pro školy. Pod vedením jednoho z muzejních pedagogů se sami pracovníci muzea a jejich rodinní příslušníci stali herci. To vše za spolupráce okresní metodičky dějepisu;
• toto spektrum doplnilo ještě několik dalších drobnějších produktů.
• Vrcholem pak byl digitální adventní trh, jenž formou uceleného souboru edukačních textů a námi natočených videí představil práci nositelů lidových tradic oceněných UNESCO, MK ČR i různými kraji ČR, kteří s MVČ spolupracují. V doprovodném ad hoc extra e-shopu jsme nabídli jejich zboží a nahradili tak řemeslníkům, ale hlavně veřejnosti 31. Muzejní adventní trh v Hradci Králové, který se nemohl konat.
Celkem tak nízkonákladově vzniklo na 50 produktů v 8 kategoriích informatiky, které měly 48 tisíc návštěv, v nichž 27 tisíc náleželo plnohodnotným zhlédnutím.
Toto vše bez výjimky vzniklo prací samotných muzejníků bez účasti jakékoliv firmy, pouze s 3 brigádníky. Hybatelem se stal organizační tým kolem ředitele muzea, který napnul síly k vnitřní propagaci a motivaci pracovníků. Do vzniku tohoto portfolia produktů se následně zapojila významná část muzea napříč věkovým spektrem kolegů, vč. muzejních doyenů. Své místo našli i ti, kteří předtím výpočetní techniku vnímali pouze v rovině kancelářských programů. Mnozí přicházeli sami se slovy: „ono to vlastně není tak těžké, tak jsem se zapojil/a i já“. Zkrátka, MVČ se přestalo bát informatiky a začalo ji chápat nejen jako žádoucí doplněk tradičního výstavnictví, ale také jako produkt, který v dnešní době může pomoci muzeím navazovat řeč s mladou generací. Pokud velké české muzeum, kterým MVČ je, dojde doslovného vnitřního přerodu a začne vnímat výstavně-edukační digitální komunikaci s návštěvníkem (výstavní, vzdělávací a osvětovou činnost, ale i prodej služeb etc.) jako běžný standard své práce a nastaví takto laťku, potom se jedná o počin roku. Zda jsme se stali příkladem ostatním, to nevíme (byť doufáme). Pro nás samé to byl však počin neskutečný, neboť v březnu 2020 vstupovalo do karantény jiné MVČ, než jaké zde nyní stojí. Nejde přitom, a to je třeba zdůraznit, o jednorázovou akci, ale v muzeu zavládla všeobecná shoda, že byl takto nastaven zcela nový standard v naší práci.
https://muzeumhk.cz/program/vystavy-online.html |