| Počátky muzejnictví v Kyjově se datují rokem 1904. V letech 1926–1928 byly provizorně uložené sbírky sestěhovány do budovy zámečku. Do roku 2018 byly provedeny dílčí opravy zámečku, přičemž generální oprava se uskutečnila v letech 1972–1974, k částečné reinstalaci expozic došlo po r. 1990, v roce 2004 přibyla expozice Příroda Kyjovska ve formě otevřeného přirozeného prostředí bez vitrín. Při rekonstrukci střechy v roce 1998 vznikly půdní depozitáře, v roce 2010 muzeum získalo v sousedství zámečku novou budovu s depozitáři a odbornými pracovišti.
Stav zámečku si vyžádal dosud nejrozsáhlejší rekonstrukci, která v součinnosti s památkovou péčí začala v roce 2018. Znamenala výměnu střešní krytiny, restaurování sgrafit Jana Köhlera spolu s fasádou, výměnu oken. Uvnitř budovy bylo nutno odstranit všechny omítky a na několika místech se muselo provést sponkování potrhaného zdiva. Změnilo se dispoziční řešení některých místností, např. snížení podlahy v patře kvůli zamýšlené instalaci archeologické části expozice. Zvláštní metodou tzv. škrábání cidlinou se za dozoru konzervátora muzea ručně restaurovaly a nátěrem ošetřovaly původní trámové stropy. Povrch stávajícího schodiště z přízemí do prvního patra a podlahy na chodbách prošly úpravou a ošetřením, ve všech místnostech je nová dřevěná podlaha. Výměna rozvodů vody a odpadů a nové topení souvisely s přestavbou sociálního zázemí, přibyla recepce v přízemí. Výraznou změnou prošlo nádvoří muzea. Bylo sjednoceno dláždění mezi oběma budovami, je bezbariérové, s lavičkami, jeho součástí je otevřený depozitář s rozměrnými sbírkovými předměty za přístavbou. Odstraněním nepůvodního přístavku se otevřel prostor, který umožnil postavení venkovního výtahu o kousek dál a zámeček se tak stal bezbariérovým. Nová dešťová kanalizace a další sanační opatření mají zabránit pronikání vlhkosti do budovy.
Interiér zámečku patří nové expozici Museum pictum. Z recepce se vchází do biotopů představujících faunu žijící ve zdejší kulturní krajině (rybníky, les, vinice) s obrazovou projekcí a zvukovou kulisou. Doplňující informace k jednotlivým živočichům poskytuje infostánek s dotykovými obrazovkami, zvuky si návštěvník může volit. Další místnosti v přízemí obsadila doposud chybějící historická část zaujímající dějiny Kyjova od 16. stol. až do období mezi dvěma světovými válkami, zdůrazněna jsou hlavně specifika jedinečná pro Kyjov. Vyzdvihujeme především ukázku knih z bývalé piaristické knihovny obsahující evropské i světové unikáty. Dále pak doklady zdejší spolkové činnosti, speciálně ochotnického divadla a působení divadelního a rozhlasového režiséra Ctibora Sonevenda. Vystavena je část významného fondu militarií z bývalého Muzea odboje v Kyjově dokumentující existenci československých legií v Rusku, Itálii a Francii za Velké války, obsahuje např. zbraně z pozůstalosti Radoly Gajdy. Archeologická expozice v patře prezentuje výjimečný nález langobardského pohřebiště z doby stěhování národů, vynikajícího svým rozsahem a stavem dochování kosterních pozůstatků v celé Evropě. Vedle pochozích hrobů s rekonstrukcemi reálně objevených nálezových situací vybraných jedinců, např. bojovníků v plné zbroji a výstroji, je zde mj. speciální audiovizuální efekt znázorňující průběh pohřbu langobardské princezny a jeho rozpadu až do archeologicky zachycené podoby. Emočně působivé jsou kresebné rekonstrukce života a posmrtných obřadů Langobardů ztvárněné ak. mal. J. Bryndou. Vzácné šperky a předměty denní potřeby ukazují na přítomnost aristokracie udržující společenské kontakty s elitou sousedních i vzdálenějších oblastí kontinentu. Následující etnografickou část uvádí scéna z jízdy králů ve Skoronicích s videoprojekcí dokumentující průběh jedinečného lidového obyčeje zapsaného na seznamu Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO. Scénicky pojatá expozice dále představuje několik krojových typů z oblasti Kyjovska i Ždánicka, zejména rekonstrukce některých krojových součástí vytvořených právě pro expozici, hospodářské nářadí a další předměty používané v rámci hospodářského nebo zvykoslovného roku.
Plnohodnotnou složkou všech částí expozice jsou bohaté databáze fotografií a dalšího obrazového materiálu, včetně virtuálních 3D rekonstrukcí a videí, třeba v etnografii se návštěvníci mohou naučit kroky zdejších lidových tanců. Vizuální zpracování expozice je živé, barevně odpovídající jedinečnému slováckému koloritu. Ve spojení s interaktivitou zasazenou přirozeně do scénáře vytváří hravé, návštěvníkům přátelské prostředí. Expozice je vybavena dvojjazyčnými texty (Č/A) a texty v Braillově písmu.
|
