| Po pěti letech příprav v roce 2020 založilo Národní zemědělské muzeum na Kačině sad krajových a starých odrůd ovoce. Co výsadbě předcházelo? Studium staré ovocnářské literatury a regionální literatury z přelomu 19. a 20. století. Zásluhou tehdejšího okresního hejtmana J. Pecky byly zmapovány odrůdy ovoce rostoucí na Kutnohorsku k roku 1910 a nalezeny byly i informace o sortimentu odrůd rostoucích na Kutnohorsku v meziválečném období. Souběžně probíhal průzkum archivních fondů týkajících se ovocnářství na Kutnohorsku a na bývalých Chotkovských panstvích (NZM Kačina leží na bývalém Novodvorském panství patřícím Chotkům) a především terénní mapování. Jejich výsledkem bylo zachycení torz bývalých sadů v širším okolí Kutné Hory. V nich byly za pomocí členů ČSOP (Český svaz ochránců přírody) určeny jednotlivé odrůdy ovoce. Následně byly vyhledány zahradnické a školkařské firmy věnující se starým odrůdám a odrůdy, které jsou dodnes ještě množeny, byly objednány. Výběr odrůd vycházel ze záchranných sortimentů organizací ČSOP. Primárně byly vybrány odrůdy z prioritního a specializovaného záchranného sortimentu. Některé námi vybrané požadované odrůdy neměly ani zahradnické firmy, ani samotný výzkumný ústav ovocnářský v Holovousích. Proto jsme přistoupili k nákupu disponibilních starých odrůd s tím, že je přeroubujeme námi zvolenými odrůdami po jejich zkompletování. V současnosti finalizujeme odběr roubů starých a krajových ovocných dřevin nalezených při mapování či z genofondových ploch ČSOP na Kutnohorsku. Rouby jsou nyní už založeny a na jaře budou naroubovány na vybrané stromky.
Samotná výsadba se realizovala na podzim 2020. V odlehlé části zámeckého parku na Kačině, v lokalitě „Na Spálené“, která byla již za Chotků hospodářsky využívána, bylo vysázeno 99 kusů ovocných vysokokmenných dřevin na orné půdě o výměře 1 ha. Rostou zde základní čtyři druhy ovoce, tj. jablka, hrušně, švestky a třešně. Z odrůd jsou zde zastoupeny jak staré české a moravské odrůdy jako je např. „Malináč holovouský“ či „Grávštýnské“, tak staré odrůdy cizí jako je hruška „Čáslavka pravá“, původně francouzská odrůda ze 17. století, která se rozšířila nejprve na Čáslavku a zde dostala české jméno. Zajímavostí této odrůdy je to, že téměř století byla považována za vyhynulou a teprve předloni byla znovu nalezena v Sasku a následně i v Českém středohoří, jeden strom byl dohledán i nedaleko Kačiny. V sadu je zastoupena i typicky krajová odrůda hrušky „Křesetické“ pojmenované podle vesnice Křesetice u Kutné Hory. Krajové odrůdy lze v terénu nalézt dodnes. Příkladem může být dosud bezejmenná třešeň Májovka od samoty u Bykáně, nalezená v roce 2018. Organizací ČSOP byla popsána a zanesena do databáze starých a krajových odrůd ovoce. V další etapě 2021 se plánuje v sadu dosev druhově bohaté travo-bylinné travní směsi s vysokým podílem druhů kvetoucích bylin. Tak bude zajištěno komplexní biologická rozmanitosti stanoviště – sadu – jako celku. Do budoucna k sadu přibude i replika staré sušárny na ovoce a výpěstky ze sadu budou využívány muzeem k edukačním programům a prezentaci starých a krajových odrůd ovoce a výrobků z nich.
Tento projekt je realizován při příležitosti vyhlášení OSN Mezinárodním rokem ovoce a zeleniny v roce 2021. V souvislosti s tím vznikla i publikace Sbírka parafínových modelů jablek. Ta představuje část souboru modelů ovoce z valtické pobočky Národního zemědělského muzea (která se mmj. zabývá největší skupinou rozsáhlého souboru sádrových a parafinových modelů ovoce a zeleniny). Konkrétně jde o soubor 220 starých i novějších světově známých i krajových odrůd jablek. Hlavní část knihy popisuje jednotlivé odrůdy jablek, které se nacházejí ve valtické sbírce modelů.
Na projekt budou navazovat výukového programy, které vychází z rámcových vzdělávacích programů pro MŠ a ZŠ.
|
