Muzejní publikace roku

Evropan Adolf Loos: Nejen brněnské stopy
Publikace přináší zcela nové a doposud nikdy neuveřejněné poznatky k dílu Adolfa Loose. Loosovy vazby s rodným Brnem, považované za sporadické, rozkrylo pečlivé studium pramenů a literatury a ukázalo, že byly téměř kontinuální. Často v Brně přednášel, k jeho významným klientům patřil brněnský rodák Viktor Bauer. Loos ovlivnil řadu brněnských architektů a zanechal v Brně významnou společenskou stopu. Právě v Brně se seznámil s Bohumilem Markalousem, zásadní osobností pro Loosův vztah k českým zemím. V Brně se potkal s Janem Vaňkem a Karlem Lhotou, se kterými poté intenzivně spolupracoval. Kniha v česko-anglické mutaci (496 stran, 308 obrazových příloh) zpracovává dané téma v širokém spektru. Je zásadním příspěvkem k osobnosti světoznámého architekta a je vysoce oceňována domácími i zahraničními badateli.
75/2020
Muzeum města Brna, p. o.
Špilberk 210/1, 662 24 Brno
+420 542 123 611
muzeum.brno@spilberk.cz
http://spilberk.cz/muzeum-města-brna.cz
00101427
Statutární město Brno

Povinné přílohy

Publikace věnovaná architektu Adolfu Loosovi a jeho rodišti městu Brnu (a nejen Brnu, jak uvádí podtitul) je rozsáhlou prací, shrnující dosavadní nejnovější poznatky k danému tématu. Jde o syntetické dílo širšího autorského kolektivu s účastí zahraničních badatelů, koncipované do dvou částí. Úvodní kapitola mapuje život a dílo Adolfa Loose zejména s ohledem na jeho přímé či nepřímé kontakty s Brnem. V následujících kapitolách jsou detailně analyzovány Loosovy stavby v Brně a v Hrušovanech u Brna a Loosův vztah k brněnskému okruhu kolem časopisu Bytová kultura a Jana Vaňka. Druhá část knihy („Ad rem et ad honorem“) představuje loosovská témata v širším kontextu: monografické zpracování díla architektova otce, sochaře a kameníka Adolfa Loose staršího; stať o původu antikizujících reliéfů na Loosových stavbách; brněnskou realizaci Loosových žáků; připomenutí přínosu historika umění Zdeňka Kudělky pro výzkum Loosova díla v českých zemích; aktivity architekta Františka Kalivody v 60.–70. letech 20. století; text k návrhu a realizaci Loosova památníku, odhaleného v Brně v srpnu 2020. Již úvodní kapitola, jejíž osou je Loosova „brněnská stopa“, přináší řadu doposud neznámých informací o častých kontaktech s rodným městem. V Brně Loos často přednášel a seznámil se zde s literátem Bohumilem Markalousem, jehož osobnost pro něj byla zásadní v jeho vztahu k českým zemím. V Brně se potkal s Janem Vaňkem a Karlem Lhotou. Loosovy styky s brněnskými architekty měly vliv nejen na jejich dílo, ale zanechaly ve městě významnou společenskou stopu. Ve zcela novém světle se jeví první a téměř neznámá Loosova práce pro Brno – Heroldův dům. Převratné jsou objevy k Loosově činnosti v Hrušovanech u Brna. To se týká jak objektu vily ředitele cukerní rafinerie, tak novostavby továrny, u níž lze již s jistotou Loosovo dlouhodobě domnělé autorství odmítnout. Naopak nelze vyloučit jeho autorství novostavby zdejší nádražní restaurace s hotelem. Rozsah podrobně zmapovaného Loosova podílu na stavebních a interiérových úpravách Bauerova zámečku na Starém Brně nebyl dosud znám ani v odborných kruzích. V rámci Loosovy spolupráce s brněnskými Spojenými UP závody Jana Vaňka, které Loos zastupoval v Paříži, jsou velmi objevné nové atribuce některých interiérových prvků, připisovaných doposud Adolfu Loosovi. Zcela neznámé prameny osvětlily také vznik Loosova projektu brněnského nerealizovaného „penthouse“. Vyčerpávajícím způsobem je podáno téma díla Adolfa Loose staršího, který patřil k výrazným osobnostem brněnského kulturního života 2. poloviny 19. století. Texty zpracovali autoři na základě pečlivého studia pramenů z našich i zahraničních archivů a kulturních institucí i ze soukromých archivů (což dokládá obsáhlý a precizní poznámkový aparát a citacemi pramenů a literatury), které nebyly doposud žádnými loosovskými badateli u nás ani v zahraničí excerpovány. Na základě sumarizace těchto zcela nových poznatků přinášejí autoři zároveň sondy ve smyslu širšího kulturněhistorického kontextu daného tématu i uměleckohistorickou analýzu konkrétních objektů a děl.
Pavla Cenková, Dagmar Černoušková, Jindřich Chatrný, Jana Kořínková, Markus Kristan, Zdeněk Kudělka, Claudia Lang-Auinger, Iris Meder, Oldřich Morys, Jaroslav Sedlák
Viktor Bauer, Bedřich Berger, Dagmar Černoušková, Josef Čoupek, Michaela Dvořáková, Elise Feiensinger, Martin Gerlach, Dora Kallmus, Dušan Klimeš, Jana Kořínková, Vladimír Lehký, Claire Loosová, Franz Löwy, Miroslava Menšíková, Markéta Othová, Miroslav Pavliňák, Martin Polák, Hede Pollak, Vilém Reichmann, Bohumil Samek, Rudolf Sandalo, Jindřich Secký, Hermann Schieberth, Zdeněk Sodoma, Miloš Strnad, Petr Špunar, Libor Teplý, Josef Tichý, Josef Wildner, Bruno Wolf, Miroslav Zavadil
Ralf Bock
Alena Jedličková
Muzeum města Brna ve spolupráci s Fakultou výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně
1280 Kč
1 000 ks
Muzeum města Brna – bookshopy na hradě Špilberku a ve vile Tugendhat. Knihkupectví

Nepovinné přílohy

978-80-86549-53-8; 978-80-214-5907-6
K přihlášce jsou přiloženy dva recenzní posudky recenzentů publikace: Prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc., Mgr. Maria Szadkowska. https://www.spilberk.cz/nova-publikace-o-adolfu-loosovi/; https://www.vutbr.cz/vut/f19528/d208810; https://www.tugendhat.eu/cz/vyzkum-a-publikace/evropan-adolf-loos-nejen-brnenske-stopy-european-a.html; https://www.tugendhat.eu/en/evropan-adolf-loos-nejen-brnenske-stopy-european-a.html; https://www.archiweb.cz/n/press/evropan-adolf-loos-nejen-brnenske-stopy; https://www.youtube.com/watch?v=6wkHGK6HkYQ; https://www.instagram.com/p/CLE5v-ileaA/?igshid=1wlnqkyymsbtv

Fotogalerie

nahoru