| Výstava představuje zásadní příspěvek k regionálním dějinám Moravy, ale v širší rovině obecně k dějinám české kultury 20. století. Na příkladu vývoje jednoho krajského města zkoumá úskalí tří odlišných etap české (nejen kunst-) historie od éry první republiky přes protektorát k období reálného socialismu. Je prvním pokusem o shrnující přehled toho nejpodstatnějšího, co se ve středomoravském městě odehrálo na poli výtvarné kultury, urbanismu, architektury, památkové péče i vztahu k příměstské krajině. Materiálově pestrá expozice zahrnuje výtvarná díla (sochy, malby, kresby, grafiky, fotografie), architektonické výkresy, modely a urbanistické plány, ale i filmové sekvence. Kromě vlastních sbírkových předmětů ze sbírek Muzea umění Olomouc obnášela příprava výstavy spolupráci s více než třemi desítkami zapůjčitelů, včetně zahraničních (Itálie a Švýcarsko). Takto komplexní pojetí otevírá řadu námětů, které jsou v hlavním výstavním sále Muzea umění Olomouc rozděleny do sedmi ústředních kapitol. Vnější krajinný rámec pouští diváka dovnitř města, spolu se stylizovanou řekou, která jako hlavní linie prochází celou výstavou. Architektonické řešení bylo svěřeno lokálnímu experimentálnímu studiu Ječmen. Elementární uchopení výstavního mobiliáře vnáší do velkého množství vystavených exponátů pevnou strukturu, střídají se zákoutí pro koncentrované výstavní vjemy i ty, které expozici zklidňují. Výstavu volně doprovází kniha Pavla Zatloukala Meditace o městě, krajině, umění: Olomouc 1919–1989 a atraktivní mapový průvodce po 250 nejvýznamnějších stavbách a realizacích ve veřejném prostoru města - včetně těch, které zanikly, nebo které zůstaly jen v návrzích. |