| Výstava zabývající se poutní kulturou v českých zemích od 18. po 20. Století je rozdělena do pěti tematických bloků. V úvodním se zabývá historií poutnictví a vznikem poutních míst, především seznamuje s hlavními ikonografickými typy prostřednictvím autentických dobových replik soch a obrazů (lidových i řemeslných) V druhém bloku věnuje pozornost podobě poutí, a to jak individuálním putování, tak skupinovému ve formě procesí, všímá si též atributů poutníků. Třetí blok výstavy je zaměřen na specifický okruh předmětů souvisejících s poutním provozem, jež představují klášterní práce, votivní dary, nejrůznější amulety a další předměty s apotropajní funkcí. Čtvrtý blok se dotýká zábavní složky poutí včetně náznaku prodejního stánku, Pátý blok seznamuje s produkcí poutních devocionálií z rozmanitých materiálů, jež nepochybně plnily roli zbožné upomínky či pověstného dárku z pouti. Představeny jsou kolekce dřevořezeb, devoční grafiky, kovových upomínek (tzv. svátostek), podmaleb na skle, voskařských výrobků a keramického zboží, tedy předměty od individuálních prací s nezpochybnitelnými výtvarnými kvalitami, až po sériovou poutní industrii. Celkem je na ploše 165 m² shromážděno na 700 exponátů z řady institucí i soukromých sbírek, z nichž více než polovina pochází z fondů Středočeského muzea. K zajímavostem se řadí olejomalby Norberta Grunda z 18. století (NG Praha), zachycující poutníky s identifikačními atributy (svatojakubskými mušlemi na oděvu a poutnickými holemi problematiku holemi), procesní nosítka s mariánskou sochou z 19. století (NM Praha) či vyřezávaný procesní kříž z 18. Století (SM Roztoky).
Výstava představuje komplexní pohled na problematiku poutní kultury lidových vrstev obyvatelstva, který nebyl dosud v takové celistvosti prezentován.
|
