| Východočeské muzeum v Pardubicích v roce 2022 dokončilo rozsáhlou rekonstrukci pardubického zámku, přestavbu objektu v moderní muzeum a výstavbu detašovaného pracoviště v Ohrazenicích. Projekt byl financován z Integrovaného regionálního operačního programu EU prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace a z rozpočtu Pardubického kraje. Rekonstrukce byla zaměřena na vybudování zázemí pro muzeum 21. století s cílem využít potenciálu národní kulturní památky Zámek Pardubice.
V bývalých hospodářských budovách zámku vznikly moderní výstavní sály, které muzeu dlouhodobě chyběly. Skrývají se pod novou přístavbou, která respektuje hmoty dříve zaniklých sýpek. Na výstavní prostory navazuje pedagogický ateliér a místnosti pro interaktivní instalace. K sálům přiléhají i pracovny odborných pracovníků, ateliér výtvarníka a přednáškový sál. Celý prostor je bezbariérový. Výstavní sály jsou přímo propojeny se skaldem výstavního fundu a dílnami.
Muzeum také vystavuje v zámeckém paláci, kde rekonstruovalo stávající sály určené pro výstavy a vybudovalo nové výstavní prostory v komnatách zámecké enfilády v třetím podlaží. Součástí projektu byla obnova sítí, osvětlení, kamerového systému, výtahu, vytápění, zařízení EPS a EZS a restaurování dveří a kmenných prvků. V zámeckém paláci muzeum navíc nově prezentuje prestižní kolekce ze sbírky muzea.
Rekonstrukce byla završena vybudováním rozsáhlé expozice zaměřené na stavební vývoj národní kulturní památky Zámek Pardubice. Expozice Pernštejnská rezidence - nejstarší renesance v Čechách v sobě kombinuje postupy muzejní práce, prezentaci památkového objektu formou interaktivních instalací a představení současného umění v dialogu s renesancí. Po pěti stech letech tak ožívá příběh pardubického šlechtického sídla, jehož hlavní dějství je rámováno lety 1491 a 1560, kdy ve městě na soutoku Labe a Chrudimky působili páni z Pernštejna.
Autorský tým pod odbornou garancí historika Petra Vorla vsadil příběh pernštejnského sídla do souřadnic náboženského a kulturně-politického kontextu překotného období, ve kterém se pozdní gotika halila do hávu rané renesance. Expozice je rozdělena do pěti tematických celků a součástí prezentace jsou i exteriéry včetně jedinečných zámeckých valů.
K představení historie zámku autoři expozice použili modely stavebního vývoje zámku, audiovizuální model města a animované filmy. Instalace kamenných a terakotových prvků, replik a kopií zbraní je koncipována tak, aby bylo možné se všeho dotýkat a s předměty pracovat při pedagogických programech. Velkým lákadlem se stala rekonstrukce pernštejnské zbrojnice. Expozice příběhu pardubického zámku je navíc protkána řadou interaktivních a herních prvků. Její součástí je i galerijní část, ve které jsou vystaveny práce současného autora Petra Nikla.
Do prohlídkového okruhu byly integrovány i takzvané Rytířské sály, hodnotné především pro nástěnnou malířskou výzdobu. Jedná se o největší soubor ranně renesančních figurálních maleb na sever od Alp. Součástí rekonstrukce bylo zpřístupnění tzv. pernštejnské truhly.
Projektu předcházely rozsáhlé stavební aktivity v detašovaném pracovišti v Ohrazenicích, kde vzniklo digitalizační pracoviště, knihovna, badatelna, příjem akvizic, tranzitní depozitář a depozitáře pro více než třetinu sbírkových předmětů muzea. V roce 2022 pak Východočeské muzeum v Pardubicích dovršilo stavební aktivity v detašovaném pracovišti vybudováním nového konzervátorského pracoviště.
|
