| Rozsáhlá monografie Mezičas v česko-anglické mutaci představuje laické i odborné veřejnosti systematicky a zevrubně zpracovaný umělecký odkaz Adély Matasové, jež v roce 2021 získala Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění, především za celoživotní uměleckou a pedagogickou činnost. Publikace je strukturována do několika textových i obrazových částí, v podstatě do čtyř zásadních kapitol, kterým předchází vizuální úvod prezentující dosud nepublikované, ve své době naprosto progresivní a novátorské dílo. Jedná se o kreslený scénář a dokumentární fotografie k scénickému představení s názvem Pohybová akce k hudbě E. Varése, které se uskutečnilo v divadle v Českých Budějovicích v roce 1974. Na toto překvapivé obrazové entrée navazuje rozhovor hlavní editorky Pavlíny Morganové s Adélou Matasovou o žití ve složité době, o mezilidských vztazích, o práci a umění. Rozhovor je graficky „podbarven“ dobovými, osobními fotografickými záběry. Pak už následují stěžejní kunsthistorické a badatelské texty ve čtyřech oddělených kapitolách, které jsou prokládány reprodukcemi děl Adély Matasové, pohledy do jejích výstav, realizací a projektů. První kapitola, jejíž autorkou je výše zmiňována editorka a kunsthistorička Pavlína Morganová, nese název „Osobní výzkum světa. Tvorba před rokem 1989“. P. Morganová zde sleduje tvorbu Matasové od prvotního formování umělkyně na studiích až po další umělecký vývoj v průběhu následujících 70. a 80. let. Na tuto kapitolu úzce navazuje další textový vstup významné kurátorky a kunsthistoričky Martiny Pachmanové. Její badatelský příspěvek „Překonávat hranice těla a prostoru. Tvorba po roce 1990“ mapuje a analyzuje posun tvorby Matasové od okamžiku Sametové revoluce až po její nejsoučasnější práce. Následný text kurátorky GASK Veroniky Marešové „Cesta vody. Dešťové stěny a site-specific východiska“ cílí na exteriérové projekty, instalace a intervence ve veřejném prostoru či v krajině se zvláštním důrazem na nejaktuálnější instalaci Dešťovou stěnu IV v jezuitských zahradách GASK v Kutné Hoře. Poslední kapitola „Metasystémy“ kurátora Michala Kolečka je věnována retrospektivní výstavě se stejnojmenným názvem, jež barvitě a mnohovrstevnatě demonstrovala širokospektrální záběr autorky napříč jejím celoživotním dílem. Závěr knihy vedle životopisné chronologie a záznamu autorčiny účasti na samostatných a skupinových výstavách, sympoziích či stážích obsahuje především sumární soupis děl s obrazovým doprovodem, jenž je velmi cenným encyklopedickým materiálem pro další badatelský výzkum na poli výtvarného umění. |